Rozpočet EU na roky 2028–2034: dohoda do konce roku je v ohrožení

Summit lídrů Evropské unie, který se konal 15. a 16. října, nepřinesl v jednáních o příštím dlouhodobém rozpočtu průlom. Hlavy států a vlád na závěr ujišťovaly, že „cesta vpřed je jasnější“. Členské státy se ale dál neshodnou na tom, kudy ta cesta vede. Jde přitom o to, z čeho bude Unie v letech 2028 až 2034 financovat své strategické priority. Podle stanice France 24 vede hlavní dělicí čára mezi takzvanými „šetrnými“ zeměmi, které chtějí navržený rozpočet výrazně osekat, a skupinou „přátel soudržnosti“, podle níž škrty řešením nejsou.

Co je víceletý finanční rámec a kdo o něm rozhoduje

Dlouhodobý rozpočet EU, oficiálně víceletý finanční rámec, stanovuje na sedm let dopředu, kolik smí Unie celkem utratit a kolik peněz půjde do jednotlivých oblastí, od zemědělství a regionální politiky po výzkum, obranu a vnější vztahy. Návrh předkládá Evropská komise. Nařízení o finančním rámci pak musí jednomyslně schválit Rada EU, tedy ministři členských států, a k platnosti potřebuje i souhlas Evropského parlamentu. Politický kompromis mezitím hledá Evropská rada, tedy summit nejvyšších představitelů sedmadvaceti zemí. Kvůli jednomyslnosti má každá vláda v praxi právo veta. Proto patří rozpočtová jednání tradičně k nejtvrdším v celé Unii.

Komise představila svůj balík návrhů 16. července 2025. Podle harmonogramu Rady EU předložilo letos 10. června kyperské předsednictví první takzvaný vyjednávací box s čísly. Jde o pracovní dokument, ve kterém předsednictví postupně zužuje sporné body a doplňuje konkrétní částky. Lídři o něm debatovali na červnovém summitu. Irské předsednictví pak 10. října předložilo jeho přepracovanou verzi, ze které měli lídři na říjnovém summitu vycházet.

Dva tábory a jeden balík peněz

Irský návrh podle zpravodajského servisu Agence Europe počítal se škrty ve výši 159 miliard eur, které by dopadly hlavně na konkurenceschopnost, obranu a vnější činnost Unie. Tradiční výdajové kapitoly, tedy kohezní a zemědělská politika, zůstaly převážně ušetřeny.

„Šetrné“ státy, převážně severské čisté plátce, se proti návrhu ostře ohradily. Už na jaře prosazovaly menší rozpočet zaměřený na nové priority, jako je obrana a konkurenceschopnost. Kritika přišla i z Paříže: Elysejský palác před summitem varoval před „anti-Draghiho“ rozpočtem, tedy takovým, který by šetřil na investicích do průmyslu, obrany a inovací. Narážel tím na zprávu bývalého italského premiéra Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti.

Na druhé straně stojí sedmnáct „přátel soudržnosti“, většinou zemí z jihu a východu Unie. Část z nich irskou verzi přivítala. Litevský premiér Mindaugas Sinkevičius ji označil za vyváženou a ocenil, že se podařilo zachovat peníze na kohezní a zemědělskou politiku. Polský ministr pro evropské záležitosti Ignacy Niemczycki sice zdůraznil, že Polsku zůstává největší alokace z rozpočtu, celkový objem rozpočtu však podle něj ambicím Unie neodpovídá. Varšava proto spolu s Madridem a Evropským parlamentem prosazuje větší rozpočet. Zpravodaj Parlamentu pro rozpočet Siegfried Mureșan z Evropské lidové strany navrhované škrty ostře odsoudil.

Skupina přátel soudržnosti se sešla 12. října ve Španělsku, den před jednáním Rady pro obecné záležitosti v Lucemburku. Podle prohlášení španělského ministerstva zahraničí volá po debatě o nových vlastních zdrojích Unie. Chce také zvážit pomalejší splácení společného dluhu z fondu obnovy NextGenerationEU a omezené, cíleně zaměřené evropské úvěrové nástroje pro jasně vymezené priority. Zároveň trvá na tom, že současný systém rabatů, tedy slev z příspěvků pro některé čisté plátce, nemá v příštím rámci místo.