USA se poprvé zeptaly, zda by Ukrajina za vstup do NATO opustila Donbas
Spojené státy se poprvé zeptaly Ukrajiny, zda by se vzdala Donbasu, kdyby výměnou získala členství v Severoatlantické alianci (NATO). Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského otázka zazněla tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války. Kyjev na takovou výměnu zatím nepřistoupil. Pokud by ale země dostala dostatečně silné bezpečnostní záruky, chce Zelenskyj celou věc předložit k rozhodnutí občanům v referendu.
„Američané položili otázku: ‚A když Ukrajina vstoupí do NATO, odejde z Donbasu?‘ To se stalo poprvé,“ citovala prezidenta agentura Ukrinform.
Balíček místo jediné záruky
Ukrajina podle Zelenského jedná s partnery o „komplexním bezpečnostním balíčku“. Ten by měl zahrnovat konkrétní záruky ze strany NATO a Evropské unie, silnou ukrajinskou armádu s odpovídajícím počtem vojáků, dodávky zbraní, finanční podporu na stanovenou dobu a plán obnovy země, jehož financování by plynulo z jasně určených zdrojů.
„Pokud nám americká strana spolu s dalšími členy NATO potvrdí právě toto, zeptám se na názor naší společnosti: přijmeme to, nebo ne?“ prohlásil ukrajinský prezident. Konkrétní návrhy podle něj Kyjev zatím nemá k dispozici. „Vše je stále předmětem jednání,“ dodal.
Americká otázka je pozoruhodná i proto, že prezident Donald Trump členství Ukrajiny v Alianci v minulosti opakovaně odmítl. Kyjev proto s Washingtonem a dalšími partnery vyjednával o alternativních zárukách, které by se podobaly článkům 4 a 5 Severoatlantické smlouvy, avšak bez plného členství. První z nich zavazuje spojence ke společným konzultacím, cítí-li se některý ohrožen. Druhý je jádrem celé Aliance: ozbrojený útok na jednoho člena se považuje za útok na všechny.
Ukrajina o vstup do NATO požádala v září 2022, několik měsíců po začátku ruské invaze. Členství považuje za nejspolehlivější ochranu před další agresí, přijetí země ale nemá podporu všech 32 členských států.
Proč právě Donbas
Průmyslový region na východě Ukrajiny tvořený Doněckou a Luhanskou oblastí patří k hlavním požadavkům Moskvy. Rusko chce celé území včetně části, kterou jeho armáda dosud nedobyla. Zelenskyj zdůraznil, že okupované oblasti Ukrajina oficiálně za ruské neuzná.
„Ukrajina navrhuje zastavení bojů podle linie fronty, to znamená, že nemá důvod ustupovat z území, která kontroluje,“ vysvětlil historik a ukrajinista Radomyr Mokryk. Na Donbasu se podle něj nacházejí i klíčová ukrajinská opevnění, takže by se po jejich předání Rusku mohl region stát odrazovým můstkem pro další útok. Ukrajinci jsou podle Mokryka přesvědčeni, že cílem Moskvy je zničit nezávislost jejich státu.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi v únoru 2022, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kreml trvá na tom, že před ukončením bojů je třeba vyřešit to, co označuje za „hlubší příčiny“ války. Řadí mezi ně snahu Kyjeva vstoupit do NATO i svržení prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Abú Zabí, Moskva, Dublin
Týden přinesl sérii schůzek. Nejprve se v Abú Zabí sešli k třístrannému jednání zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Evropané byli na místě, s delegacemi Ukrajiny a USA však hovořili jen na okraj hlavních rozhovorů. Američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner pak odletěli do Moskvy za ruským vládcem Vladimirem Putinem a poté se v irském Dublinu setkali se Zelenským.
K nejdůležitějším výsledkům rozhovorů v Abú Zabí podle ukrajinského prezidenta patří dohoda o rozsáhlé výměně válečných zajatců, shoda na pokračování jednání a zapojení evropských zástupců do vyjednávání.
Česká stopa: Moskva chce NATO vrátit do roku 1997
Pro Česko je podstatný ruský návrh předložený v Abú Zabí. Podle deníku The New York Times tamní vyjednavači předali protějškům dokument, v němž mimo jiné žádají, aby Aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Česko, Polsko a Maďarsko tehdy dostaly pozvánku do NATO a jeho členy se staly o dva roky později. Další státy střední, východní a jihovýchodní Evropy následovaly v pozdějších vlnách rozšíření. Ruský požadavek tak míří přímo na postavení Česka v Alianci a na přítomnost spojeneckých sil na jejím východním křídle, kam vysílá vojáky i česká armáda.
Newyorský list získal kopii dokumentu od osoby obeznámené s jednáním a jeho pravost potvrdil další zdroj. Text opakuje požadavky, které Moskva vznesla v prosinci 2021, tedy krátce před invazí: nerozšiřovat NATO a zakázat jeho vojenskou činnost na Ukrajině i v dalších regionech, zejména ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve Střední Asii. Rusko navíc chce, aby se Francie a Británie vzdaly možnosti použít jaderné zbraně na obranu ostatních evropských států.
„Ruští představitelé v Abú Dhabí dali jasně najevo, že studenou válku a tehdejší vojenský spolek vedený Sovětským svazem, známý jako Varšavská smlouva, považují za vzor toho, jak by Evropa mohla vypadat po skončení války na Ukrajině,“ napsal The New York Times.
Paralela je pro české čtenáře zřejmá: vojska Varšavské smlouvy v srpnu 1968 obsadila Československo. Tento vojenský spolek se rozpadl v roce 1991 a vstup do NATO byl pro Prahu i její sousedy pojistkou proti návratu do ruské sféry vlivu.
Witkoff a Kushner podle zdroje deníku ruským protějškům sdělili, že se od konce roku 2021 mnohé změnilo, a vyzvali je, aby hleděli do budoucnosti. Putin jim však v Moskvě řekl, že požadavek na stažení vojsk NATO stále odráží představu Kremlu o pilířích evropské bezpečnosti.
Zelenskyj označil za nebezpečné diskutovat o nové bezpečnostní architektuře Evropy ještě před koncem války, a navíc bez účasti Evropanů. Snahy Moskvy otevřít otázku přítomnosti spojeneckých, zejména amerických vojáků na východním křídle podle něj vyvolávají znepokojení. Odmítl také, že by Ukrajina v rámci případné dohody vyhlásila neutralitu.
Co sledovat dál
Rozhodující bude, zda Washington spolu s ostatními členy Aliance předloží Kyjevu konkrétní podobu bezpečnostních záruk, kterou Zelenskyj podmiňuje vypsání referenda. Zároveň se ukáže, zda Moskva od požadavků z roku 2021 ustoupí, nebo na nich bude dál stavět. Vývoj jednání a jeho dopad na bezpečnost východního křídla NATO bude pozorně sledovat i Praha.
