Šéf Reportérů bez hranic: spor o poplatky ČT a rozhlasu může skončit u soudu
Odpor proti rušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas může skončit u soudu. V rozhovoru pro Deník N to řekl Thibaut Bruttin, generální ředitel mezinárodní novinářské organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle něj je obrana svobody tisku stále těžší. Současnou situaci kolem veřejnoprávních médií v Česku komentoval slovy: „Myslím si, že pan Babiš vytvořil situaci, za kterou se právem stydí.“
Od zvyšování poplatků k jejich obraně
Reportéři bez hranic otevřeli pražskou kancelář loni. Bruttin uvedl, že organizace od začátku počítala s kampaněmi i v Česku. Důvodem bylo riziko, že se k moci dostane politická síla, která bude k médiím nepřátelštější. Ve světovém žebříčku svobody tisku World Press Freedom Index (Světový index svobody tisku) je podle něj Česko „zatím“ na tom lépe než některé sousední země.
V prvním roce vedla RSF kampaň za zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média. Bruttin řekl, že organizace tehdy měla pocit, že se jí podařilo něčeho dosáhnout. „Je škoda, že teď usilujeme o to, aby nebyly zrušeny,“ dodal.
Obrat podle svých slov očekával. Přesto ho prý upřímně překvapuje, že tolik politických sil má oslabování veřejnoprávních médií jako bod číslo jedna svého programu. Jako příklad uvedl německou stranu AfD. Ta se podle něj s politickými spojenci premiéra nedá v žádném případě srovnávat. Po nástupu k moci v Sasku-Anhaltsku však jako první rozhodla o snížení financování tamních veřejnoprávních médií.
„Politický fotbal“
Proč politici k takovému kroku sahají? Bruttin to označil za symbolické gesto a za „politický fotbal“, který je pro ně snadný. Do příručky politických sil podle něj patří pravidlo: co chtějí rychle a účinně změnit, přestanou financovat. Omezování peněz pro veřejnoprávní média se prosazovalo i dříve. Jaký ohlas může mít, ale podle Bruttina ukázalo až druhé prezidentství Donalda Trumpa.
Lidé podle něj takovou strategii prohlédnou a někdy na ni reagují, což se teď děje v Česku. Zda je vládní postup vstřeleným, nebo vlastním gólem, ukáže podle Bruttina budoucnost. Na každý nelogický či extrémní krok vlád proti médiím je prý nutné odpovědět protiakcí. Politické strategie se podle něj napodobují napříč zeměmi a obhájci svobody tisku by se měli stejně tak navzájem inspirovat a povzbuzovat. „Upřímně říkám, že prosazování svobody tisku je čím dál těžší,“ řekl. Zároveň se označil za optimistu: když se věc vysvětlí přímočaře, bude to podle něj fungovat.
Bruttin podle Deníku N také argumentuje evropským právem, které vyžaduje předvídatelné a přiměřené financování veřejnoprávních médií. To v českém návrhu nevidí.
Co navrhuje vláda
Kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů chce poplatky nahradit financováním z rozpočtu. Obě instituce by podle dosavadních informací dostávaly zhruba o 15 % méně peněz, než s kolika hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Domácnosti nyní platí 150 Kč měsíčně za televizi a 55 Kč za rozhlas. Tyto částky budou hradit, dokud nový zákon nenabude účinnosti.
Sněmovna návrh schválila v prvním čtení v sobotu 24. října brzy ráno, po nočním jednání a zhruba devítihodinové rozpravě. Koalice předtím prosadila jeho přednostní projednání. Opozice neuspěla s návrhem na zamítnutí ani s vrácením předlohy vládě k přepracování. Pro zamítnutí hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců. Zákon nyní posuzuje výbor pro média a kulturu.
Protesty a další postup
Proti návrhu demonstrovaly na Malostranském náměstí stovky lidí. Zaměstnanci obou médií vyhlásili na 3. listopadu celodenní stávku. Později vyšli do ulic také vysokoškolští studenti. Kritizovali přesun financování do rozpočtu a vyzvali k rezignaci ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé). Mezi řečníky byl i Bruttin, podle něhož se lidé po celé Evropě stále více obávají, co je pro veřejnoprávní média v Česku v sázce.
Vláda změnu hájí tím, že systém poplatků placených občany je v Evropě v menšině. Babiš protesty označil za pokrytectví a uvedl, že koalice návrh nestáhne, i když o jeho konečné podobě je podle něj možné jednat. Ministerstvo financí podle premiéra připravuje model, v němž by provoz obou médií nebyl hrazen ze státního rozpočtu a poplatky by zůstaly zachovány jako dobrovolné.
Druhé čtení by se podle Babiše mohlo ve Sněmovně konat kolem 15. ledna. Pokud zákon projde oběma komorami Parlamentu, rozhodne o jeho podpisu prezident.
