Evropu u jednání o Ukrajině zastoupí instituce EU a pětice zemí, ne jeden vyslanec
Evropu budou při mírových jednáních o Ukrajině zastupovat instituce Evropské unie společně s Francií, Německem, Británií, Itálií a Polskem. Lídři členských zemí se na tom shodli v pátek 13. listopadu na neformálním summitu v Dublinu. Myšlenku jediného evropského vyslance tím odložili. Šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou podle jednoho z vysokých diplomatů k jednacímu stolu vyslat „prostě nejde“.
Kdo za Evropu promluví
Rozhodnutí oznámil novinářům po skončení schůzky předseda Evropské rady António Costa. Tato instituce sdružuje hlavy států a předsedy vlád členských zemí a určuje politický směr Unie, zákony však nepřijímá.
Today, the leaders agreed that our European team for the negotiations on peace in Ukraine is the European Union institutions and the E5 of the ‚Coalition of the Willing‘.
Lídři se dnes shodli, že náš evropský tým pro jednání o míru na Ukrajině tvoří instituce Evropské unie a pětice E5 z ‚koalice ochotných‘.
António Costa
Koalice ochotných je volné uskupení zemí, které chtějí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky pro dobu po případném příměří. Nejde o orgán EU a patří do ní i státy mimo Unii, především Spojené království. Označení E5 se vztahuje na jejích pět největších evropských členů. Polsko k jednacímu stolu podle zpráv z Dublinu přibylo právě páteční dohodou.
Mezi obě části týmu se rozdělí i agenda. Unie se podle Costy ujme vedení v otázkách „evropské budoucnosti, obnovy a prosperity“ Ukrajiny. Bezpečnostní záruky se naopak „musí řešit v rámci koalice ochotných, v úzké koordinaci s NATO“. Předseda Evropské rady také zdůraznil, že o svém území a suverenitě může rozhodovat jedině Ukrajina.
Europe must speak with one clear and united voice in all discussions that shape the future of Ukraine and the security of our continent.
Evropa musí mluvit jedním jasným a jednotným hlasem ve všech diskusích, které utvářejí budoucnost Ukrajiny a bezpečnost našeho kontinentu.
António Costa
Dohodu přivítala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
We decide on who represents us, and that's what we've done today.
O tom, kdo nás zastupuje, rozhodujeme my, a to jsme dnes udělali.
Ursula von der Leyenová
Formalizace dosavadní praxe
Dublinská shoda do značné míry jen potvrzuje uspořádání, které už fungovalo, jak upozornil server EUobserver. U stolu dosud sedávaly Francie, Německo a Británie, vedle nich Itálie a za Komisi Björn Seibert, šéf kabinetu předsedkyně von der Leyenové. Vysoký diplomat ještě v pátek dopoledne tento model označil za „ne ideální“.
Otevřená zůstává také role Kaji Kallasové, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Hlavní města její účast na jednáních podle zmíněného diplomata podporovala, přesto to „prostě nejde“. Kdo konkrétně bude unijní instituce zastupovat, zatím není jasné. Členové pětice E5 podle agentury Reuters pravděpodobně pošlou své poradce pro národní bezpečnost, nikoli samotné premiéry a prezidenty.
Kallasová svou roli hájila už při příjezdu na summit. Varovala, že Rusko „klade pasti“, když se snaží debatou o evropské bezpečnostní architektuře a místě NATO odvést pozornost od vlastní agrese.
Před setkáním v Dublinu se podle serveru Politico vymezily nejméně tři tábory. První podporoval Costu, protože jeho mandát vychází přímo od lídrů. Druhý chránil místa velkých členských států a poslední, menší, se stavěl za Kallasovou. Výsledný kompromis vyhověl hlavně druhé skupině.
Ozvěna normandského formátu
Nejde o první případ, kdy za Evropu vyjednávají o Ukrajině jednotlivá velká hlavní města, a nikoli unijní instituce. Po ruské anexi Krymu a vypuknutí bojů na Donbasu v roce 2014 vedly rozhovory s Moskvou a Kyjevem Francie a Německo v takzvaném normandském formátu, z něhož vzešly minské dohody. Unie jako celek tehdy u stolu neseděla. Dnešní model je širší a zapojuje i její instituce, princip ale zůstává podobný: o bezpečnosti mluví především ti, kdo mají vojenskou váhu.
Co to znamená pro Česko
Do pětice E5 Česká republika nepatří, a nebude tak mít přímé zastoupení v rozhovorech o vojenských zárukách a budoucím bezpečnostním uspořádání v sousedství střední Evropy. Její vláda může svůj hlas uplatnit hlavně prostřednictvím Evropské rady, kde zasedá premiér, a při jednáních, jež vedou unijní instituce. Ty mají na starosti obnovu Ukrajiny a její cestu do Unie, tedy oblasti, které se Česka dotknou přímo, ať už prostřednictvím unijního rozpočtu, nebo zakázek pro tuzemské firmy při poválečné rekonstrukci.
Pro střední Evropu je přitom podstatné, že k jednacímu stolu přibylo Polsko. Region tak poprvé získává v užším evropském týmu stát, který sdílí jeho zkušenost i obavy z ruské politiky.
Co bude následovat
K otázce Ukrajiny se lídři vrátí brzy. Na zasedání Evropské rady 26. a 27. listopadu mají jednat o tom, jak pokrýt finanční potřeby Kyjeva na příští rok a další období. Chystá se také summit koalice ochotných v Berlíně. Teprve praxe ukáže, zda pětice velkých zemí a unijní instituce dokážou mluvit tím jedním hlasem, který Costa v Dublinu slíbil.
