Evropská komise se v ostrém sporu o polský Ústavní tribunál přiklonila k Tuskovi
Evropská komise se v ostrém sporu o polský Ústavní tribunál přiklonila na stranu premiéra Donalda Tuska. Eurokomisař pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michael McGrath pro server Politico zopakoval, že volba nových soudců patří polskému parlamentu. Tusk mezitím v projevu k národu odmítl jakýkoli kompromis s prezidentem Karolem Nawrockim, který se kvůli krizi vrátil z cesty do Senegalu a uprostřed noci vstoupil do budovy tribunálu.
Spor, který začal před deseti lety
Ústavní tribunál je polskou obdobou českého Ústavního soudu: posuzuje, zda jsou zákony v souladu s ústavou, a jeho verdikty zavazují všechny státní orgány. Proto se stal jedním z prvních cílů reforem, které během své vlády v letech 2015 až 2023 prosazovala nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS). Tehdejší změny v justici kritizovaly evropské soudy, podle nichž ohrožovaly nezávislost soudců.
Tuskova koalice se snaží tyto zásahy zvrátit, jenže naráží na prezidenta. Nawrocki, zvolený v roce 2025 s podporou PiS, odmítá přijmout slib od části soudců, které zvolila současná sněmovní většina. Vedení tribunálu, spjaté s PiS, jim zase nedovoluje rozhodovat. Podle polské televize TVN24 jde o pět nových soudců, mezi nimiž jsou Krystian Markiewicz, Anna Korwin-Piotrowska, Marcin Dziurda a Maciej Taborowski. Slib složili „vůči“ prezidentovi, nikoli však v jeho fyzické přítomnosti, a předseda tribunálu Bogdan Święczkowski s nimi proto nenavázal služební poměr.
Situace má i historickou ozvěnu. Celý konflikt o tribunál se rozhořel už po volbách v roce 2015, kdy tehdejší prezident Andrzej Duda odmítl přijmout slib od soudců zvolených předchozím Sejmem. Dnes se role obrátily: soudce zvolené novou většinou blokuje prezident, kterého podporuje PiS.
Noc, kdy prezident vstoupil do soudu
Poslední eskalaci odstartoval páteční krok soudkyně Anny Korwin-Piotrowské. Jako členka tribunálu s nejdelší praxí se ujala jeho vedení a zbavila výkonu funkce předsedu Święczkowského i jeho zástupce Bartłomieje Sochańského. Oba podle ní měsíce bránili v práci soudcům zvoleným Tuskovou většinou. Mezi výtkami bylo podle TVN24 i to, že nesvolali shromáždění soudců ke schválení rozpočtu tribunálu a pouštěli do budovy politiky.
Nawrocki krok označil za protiprávní převzetí moci. Své letadlo mířící do Senegalu nechal otočit, vrátil se do Varšavy a krátce po půlnoci ze soboty vstoupil do budovy tribunálu, kde se konfrontoval se soudci zpochybňujícími jeho vedení. Budovu podle agenturních zpráv obklopila policie. V sobotu pak prezident jednal se zástupci sněmovních stran. Tuskova Občanská koalice a Nová levice, její vládní partner, schůzky bojkotovaly.
Święczkowski zbavení funkce neuznává. Tvrdí, že Korwin-Piotrowska formálně není soudkyní tribunálu, a proto k takovému rozhodnutí neměla právo.
Tusk: Kompromis nebude
Premiér v sobotním večerním projevu ustoupit odmítl. „V některých věcech nemůže být kompromis,“ prohlásil. Výzvy ke smíru přirovnal ke zloději, který po ukradení kabelky žádá, aby si mohl nechat polovinu jejího obsahu. „Čekali jsme příliš dlouho na to, aby poklad nezávislého, demokratického Polska nechal se zastrašit k ústupu,“ dodal.
Mířil přitom i na prezidenta. „Ve státě, kde vládne právo, nemůže politik vstoupit do soudu či tribunálu a udílet rozkazy nebo zastrašovat soudce, i kdyby byl prezidentem,“ řekl Tusk. Slíbil, že zajistí, aby tribunál mohl fungovat nezávisle a bezpečně.
Opozice vidí situaci opačně. Strany, které se sešly s Nawrockim, mu podle ukrajinských a polských médií předložily několik návrhů, jak krizi řešit – od úplného „restartu“ tribunálu až po výměnu všech jeho soudců.
Co přesně řekla Komise
Evropská komise, tedy výkonný orgán Unie, který dohlíží na dodržování evropského práva členskými státy, podle McGratha vývoj pozorně sleduje. „Polský Ústavní tribunál musí být schopen fungovat v souladu s polskou ústavou a judikaturou Soudního dvora EU,“ uvedl eurokomisař. „Týká se to každého polského občana a zajistit to je věcí polských orgánů,“ doplnil.
Klíčová je jeho poslední věta: „Benátská komise jasně řekla, že jmenování nových soudců leží v pravomoci Sejmu.“ Benátská komise je poradní orgán Rady Evropy pro ústavní právo – instituce stojící mimo Evropskou unii. Ve svém posudku podle dostupných zpráv konstatovala, že role prezidenta v celém postupu je ceremoniální a že hlava státu nemůže soudcům bránit ve složení slibu.
Komise ovšem neudělala všechno, co by si Varšava mohla přát. McGrath se vyhnul tomu, aby se postavil za páteční odvolání Święczkowského a Sochańského. Unijní exekutiva tak podpořila právo Sejmu volit soudce, nikoli konkrétní kroky, jimiž se nová většina snaží tribunál ovládnout.
Proč to sleduje i Česko
Polský spor není jen vnitřní záležitostí souseda. Vláda PiS se kvůli justičním reformám dostala do dlouholetého konfliktu s evropskými institucemi: Komise proti Polsku poprvé v historii spustila řízení podle článku 7 Smlouvy o EU, který umožňuje postihnout stát za ohrožení základních hodnot Unie, a Varšava dlouho čekala na peníze z evropského fondu obnovy. Ty se začaly uvolňovat až poté, co se k moci dostala Tuskova koalice se slibem obnovit právní stát.
Pro Česko z toho plyne několik věcí. Judikatura Soudního dvora EU, na kterou McGrath odkazuje, zavazuje stejně tak české soudy. Evropská pravidla, která podmiňují čerpání prostředků z unijního rozpočtu dodržováním právního státu, se vztahují na všechny členské země. A když nejvyšší soudní orgán ve velkém sousedním státě ztratí jasné vedení, dotýká se to i českých firem a občanů, kteří s Polskem obchodují nebo tam žijí. Podobnou zkušenost zná Unie z Maďarska, kde spory o nezávislost institucí vedly k zablokování části evropských peněz.
Další střet na obzoru
Korwin-Piotrowska svolala na úterý shromáždění soudců tribunálu, mimo jiné ke schválení rozpočtu na rok 2027. Święczkowski tam má podle TVN24 možnost podat vysvětlení. Neoficiálně se mluví i o projednání žádostí prokuratury o zbavení imunity jeho i Sochańského. Aby bylo shromáždění usnášeníschopné, musí se ho zúčastnit nejméně deset soudců. Święczkowski už oznámil, že „legální soudci“ na akce svolané „uzurpátory“ nepřijdou. Úterní jednání tak může rozhodnout o tom, kdo polský Ústavní tribunál skutečně řídí, nebo naopak spor prohloubit.
