Pět zemí EU oznámí dohodu o odesílání odmítnutých žadatelů o azyl do Rwandy

Pět členských států Evropské unie – Rakousko, Dánsko, Německo, Řecko a Nizozemsko – má v pondělí oznámit dohodu o vyhoštění odmítnutých žadatelů o azyl do zařízení ve Rwandě. Oznámení podle tří osob obeznámených se záměrem, na něž se odvolává server Politico, zazní ve Vídni.

Co se chystá

Těchto pět zemí se v uplynulých měsících pravidelně scházelo, aby připravilo půdu pro zřízení středisek mimo území unie. Mají do nich putovat lidé, kteří nemají v EU právo pobytu. Dohoda se týká jen žadatelů o azyl, kteří vyčerpali všechny možnosti, jak legální pobyt získat, a byli zamítnuti.

Státy již dříve potvrdily, že chtějí první dohody o takzvaných offshorových střediscích uzavřít v roce 2026 a zprovoznit je od příštího roku. Středisko ve Rwandě má sloužit jako pilotní projekt. Počítá se s tím, že budou následovat další dohody s dalšími zeměmi a že se zapojí i další členské státy.

Právní rámec

Takové dohody umožnila nedávná reforma pravidel EU. Členské státy mohou uzavírat dohody o střediscích ve třetích zemích, pokud tyto země splňují mezinárodní standardy lidských práv. Konkrétní podoba projektu zatím není známa. Záleží na textu dohody, tedy na tom, jakých národností se přesuny budou týkat, v jakých podmínkách budou lidé žít a kdo bude nad dohodou vykonávat dohled.

Kritika a britský precedens

Organizace na ochranu lidských práv varují, že střediska otevírají dveře porušování práv daleko od dohledu EU i od možnosti nápravy. Jejich námitky mají váhu také proto, že podobný záměr už jednou ztroskotal. Britská konzervativní vláda chtěla žadatele o azyl posílat do Rwandy, ale britský Nejvyšší soud v roce 2023 označil plán za nezákonný. Labouristická vláda, která se ujala moci v roce 2024, projekt odložila. Tehdejší premiér Keir Starmer ho označil za „dead and buried“ (mrtvý a pohřbený).

Mezi oběma přístupy je ovšem rozdíl. Británie chtěla do Rwandy odesílat lidi, aby tam byly jejich žádosti vyřízeny na dálku. Dohoda zemí EU míří na ty, kterým už bylo nařízeno opustit území unie.

Význam pro Česko

Česko mezi pěti zeměmi není. Téma je však pro tuzemské čtenáře důležité, protože pilotní projekt může určit, jak budou střediska ve třetích zemích fungovat v celé unii. Pokud se osvědčí, mohou k němu přistoupit i další státy, včetně Česka, které se dlouhodobě zasazuje o přísnější migrační politiku. Zda se tak stane, zatím nikdo neoznámil.

Podrobnosti dohody se mají ukázat v pondělí. Teprve její text ukáže, jak se státy vypořádají s požadavkem na dodržování lidských práv.