Lídři EU se poprvé osobně přou o příští rozpočet, dohoda se vzdaluje
Hlavy států a vlád Evropské unie se podle zpravodajského serveru POLITICO sešly k prvnímu osobnímu jednání o příštím unijním rozpočtu. Novinářky Zoya Sheftalovichová a Sarah Wheatonová upozorňují, že vyhlídky na rychlou shodu se spíše zhoršují a že dohoda do prosince vypadá stále méně pravděpodobně. Spor o peníze přitom patří k nejsložitějším, jaké unijní lídři vedou, protože se dotýká každé členské země zvlášť.
O čem se vlastně jedná
Předmětem sporu je víceletý finanční rámec — dlouhodobý plán příjmů a výdajů Unie, který se sjednává na sedm let a určuje, kolik peněz poteče do zemědělství, do podpory chudších regionů i do nových priorit, jako je obrana. Právě tento rámec rozhoduje o tom, kolik každý stát do společné kasy odvede a kolik z ní dostane zpět. Návrh předkládá Evropská komise, ale schválit ho musí jednomyslně všechny členské státy v Radě a vyslovit souhlas i Evropský parlament. Jednomyslnost znamená, že stačí jediná vláda, aby celé vyjednávání zablokovala — a proto se o rozpočtu obvykle smlouvá až do posledních hodin, mnohdy na nočních summitech táhnoucích se přes několik dní.
Setkání hlav států a vlád, o němž POLITICO píše, je prvním bodem, kdy spolu lídři o částkách a prioritách mluví napřímo, nikoli přes své úředníky. Takové jednání bývá spíše počátkem vyjednávání než jeho závěrem; slouží k vymezení pozic, nikoli k podpisu.
Oslabení Macron a Merz
Podle POLITICO tlumí naděje na rychlou dohodu oslabené postavení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze. Francie a Německo bývají motorem unijních kompromisů: když se shodnou tyto dvě největší ekonomiky, ostatní státy se k výsledku obvykle připojí. Pokud ale oba lídři doma stojí na vratké půdě, mají menší prostor ustupovat a obtížněji prosazují citlivé kompromisy. Bez pevné francouzsko-německé osy se vyjednávání o rozpočtu zpravidla protahuje.
Stín vztahů Slovenska a Ruska
Sheftalovichová podle vlastních slov získala dokument, který ukazuje prohlubující se vztahy mezi Ruskem a Slovenskem. POLITICO klade otázku, zda to u jednacího stolu Rady vyvolá znepokojení. Jde o citlivé téma: Unie se vůči Rusku po jeho invazi na Ukrajinu sjednotila na sankcích a na podpoře Kyjeva, a každý náznak, že některá členská země hledá s Moskvou bližší vztah, komplikuje společný postoj. Pro Českou republiku, jejíhož nejbližšího souseda a partnera ve Visegrádské skupině se věc týká, má takový vývoj bezprostřední význam — Praha se k ruské otázce dlouhodobě hlásí na straně proukrajinské většiny.
Výzva k evropské obraně
Komisař pro obranu Andrius Kubilius podle POLITICO na pódiu hovořil se Sheftalovichovou a jeho hlavní vzkaz zněl jasně: Evropa by měla posílit své obranné schopnosti a přestat se tolik spoléhat na vojenskou podporu Spojených států. Tato debata provází Unii i Severoatlantickou alianci dlouhodobě a v posledních letech zesílila. Větší evropská soběstačnost v obraně je zároveň jedním z důvodů, proč se do příštího rozpočtu tlačí nové výdaje — a proč je vyjednávání o penězích tak napjaté. Každé euro navíc na obranu je totiž euro, o které se přetahují s dosavadními prioritami, jako je zemědělství či podpora regionů.
Lagardová a kniha
POLITICO dále uvádí, že prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardová na tiskové konferenci zmínila svou chystanou knihu vzpomínek, což podle serveru vyvolává otázky k etickým standardům ECB. Evropská centrální banka řídí měnovou politiku eurozóny a dbá na to, aby její představitelé oddělovali veřejnou funkci od soukromých aktivit. Zda je propagace vlastní memoárové knihy na oficiální tiskové konferenci s těmito pravidly v souladu, ponechává POLITICO jako otevřenou otázku.
Co to znamená pro českého čtenáře
Pro Českou republiku není rozprava o příštím rozpočtu akademická. Z víceletého finančního rámce čerpá Česko prostředky zejména na podporu méně rozvinutých regionů a na zemědělství, a zároveň do společné kasy přispívá. Nová podoba rámce proto rozhodne, kolik peněz a za jakých podmínek do země v příštích letech poteče, a jaký prostor zbude na nové priority, jako je obrana. Posun vah od tradičních výdajů k novým oblastem by se dotkl i českých příjemců unijních peněz.
Vyjednávání je teprve na začátku. Další krok se odehraje na příštích zasedáních Evropské rady, kde budou lídři hledat kompromis, jenž projde jednomyslně — a podle POLITICO zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se shoda rýsovala rychle.