Sedmnáct zemí včetně Česka se postavilo proti škrtům v rozpočtu EU
Spor o příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie dostává jasnější obrysy. Sedmnáct členských států, mezi nimi i Česko, společně varovalo před krácením peněz na zemědělství a na podporu chudších regionů. Postavilo se tak proti táboru vedenému Německem, který naopak žádá plošné úspory. Spor míří na nejbližší summit evropských lídrů.
Dopis, který zvedl tlak
Sedmnáct vlád se podle serveru POLITICO písemně obrátilo na irské předsednictví Rady EU s žádostí, aby v připravovaném návrhu rozpočtu zůstalo nedotčeno téměř 900 miliard eur. Dopis irskému premiérovi — taoiseachovi — Micheálu Martinovi podepsaly mimo jiné Itálie, Španělsko a Polsko. Vedle nich se připojily Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Skupina, která si říká „přátelé koheze“, trvá na zachování dvou největších výdajových balíků.
Jsme proto přesvědčeni, že celkové financování politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky musí být v příštím víceletém finančním rámci zachováno.
sedmnáct členských států EU, podle POLITICO
Politiku soudržnosti, tedy platby směřující do méně rozvinutých regionů, i společnou zemědělskou politiku (SZP) platí Unie z víceletého finančního rámce. Ten se zkráceně označuje jako MFF a zahrnuje sedm let dopředu vše od dotací zemědělcům po rozvojovou pomoc. Patří k nejtvrdším vyjednáváním, jaká se v Bruselu vedou.
Proti sobě stojí dva tábory
Výzva sedmnácti zemí míří proti konkurenčnímu uskupení šesti států v čele s Německem. To podle POLITICO ještě začátkem téhož týdne ve společném dopise obnovilo požadavek na plošné škrty v řádu několika set miliard eur.
Spor má konkrétní pozadí. V roce 2025 Evropská komise navrhla rozpočet ve výši bezmála dvou bilionů eur pro období 2028–2034 a přesunula stovky miliard eur ze zemědělství a regionálních plateb k novým prioritám, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Právě tento posun vyvolal odpor zemí, které z koheze a zemědělských dotací čerpají nejvíc.
Signatáři dopisu varují, že další snižování výdajů na zemědělství a soudržnost „by rozpočet jen oslabilo a mohlo by podkopat veřejnou podporu evropského projektu“. Iniciativu koordinovaly italská premiérka Giorgia Meloniová a rumunský prezident Nicușor Dan. Tyto země se k neformálnímu jednání sejdou na okraj nejbližšího zasedání Evropské rady, které je naplánované na 15. a 16. října.
Spor o nové daně a o covidové dluhy
Dopis se netýká jen objemu výdajů, ale i toho, odkud se peníze vezmou. Jedním z nejcitlivějších bodů je zavedení nových celoevropských daní, takzvaných vlastních zdrojů. Komise navrhla pět nových odvodů, které mají podle odhadů přinést 66 miliard eur ročně. Balíček silně podporuje Francie, jednotlivé návrhy ale odmítají vlády, které se obávají, že by je nové odvody zasáhly nepřiměřeně. Sedmnáct zemí v dopise uvedlo, že nové vlastní zdroje by měly být „skutečné, spravedlivé, jednoduché a nikoli regresivní“.
Státy zároveň obnovily výzvu k odkladu splátek dluhu, který si Unie vzala po pandemii covidu a jehož splácení má stát 25 miliard eur ročně. Postavily se také proti rozpočtovým slevám pro bohatší země, známým jako rabaty.
Co z toho plyne pro Česko
Česko patří k zemím, které z politiky soudržnosti a zemědělských dotací dlouhodobě čerpají. Proto se jeho podpis pod dopisem neomezuje na symbolické gesto — jde o obranu peněz, které směřují do českých regionů, obcí a na hospodaření zemědělců. Pokud by prošel scénář plošných škrtů prosazovaný Berlínem, dopadl by i na rozpočet, s nímž Praha v příštím programovém období počítá.
Zároveň se Česka týká i spor o nové vlastní zdroje: každá nová celoevropská daň znamená změnu v tom, kolik a za co budou čeští plátci a podniky odvádět. Právě proto formulace, že odvody mají být „nikoli regresivní“, není jen diplomatickou frází.
Na co se dívat dál
Vyjednávací dokument irského předsednictví, takzvaný negobox, má podle POLITICO připravit půdu pro diskusi sedmadvaceti lídrů na říjnovém summitu v Bruselu. Je to teprve rámec jednání, nikoli hotový rozpočet — ten musí jednomyslně schválit všechny členské státy.
Vlády podle POLITICO spěchají, aby se mezi sebou dohodly do konce roku. Důvodem jsou nadcházející volby ve Francii, Polsku a Itálii, které by vyjednávání mohly zkomplikovat. Rozhodující bude říjnové zasedání Evropské rady a navazující neformální schůzka zemí „přátel koheze“.