Europoslanci chtějí pro Erasmus+ 47 miliard eur, šetřivé státy tlačí opačně

Výbor Evropského parlamentu pro kulturu se postavil za výrazné posílení nejznámějšího studentského programu Unie. Zatímco část členských zemí usiluje o zeštíhlení příštího dlouhodobého rozpočtu, europoslanci navrhli přidat programu Erasmus+ o miliardy eur více, než původně počítala Evropská komise.

Co výbor schválil

Výbor pro kulturu hlasoval pro navýšení peněz na Erasmus+ v období 2028 až 2034 o sedm miliard eur. Poměrem 24 hlasů pro a jednoho, který se zdržel, europoslanci v úterý navrhli zvednout původní návrh Evropské komise ze 40 miliard na 47 miliard eur.

Aby byl program přehlednější, navrhli europoslanci rozdělit prostředky mezi jednotlivé oblasti: vzdělávání a odbornou přípravu (74 procent), mládež a dobrovolnictví (15 procent) a sport (čtyři procenta). Zároveň chtějí Erasmus+ více otevřít lidem, kteří se dosud zapojovali jen zřídka. Zdůraznili zvláštní programy pro dospělé studující a pro účastníky neformálního vzdělávání a navrhli stanovit dvacetiprocentní kvótu pro účastníky se ztíženým přístupem ke kariérním a vzdělávacím příležitostem.

Součástí návrhu je i podmínka, kterou stojí za to vysvětlit. Europoslanci uvedli, že čerpání peněz by mělo být navázáno na dodržování zásad právního státu a standardů transparentnosti. Jde o mechanismus, který Unie používá stále častěji: přístup k evropským penězům se váže na to, jak stát dodržuje pravidla o nezávislosti soudů a hospodaření s veřejnými prostředky. Podle zdroje jde o jasný odkaz na situaci maďarských univerzit, které se v minulosti nemohly Erasmu+ účastnit za takzvané neliberální vlády bývalého premiéra Viktora Orbána.

Kdo se může přidat

Program by se v příštím cyklu mohl rozšířit i mimo dosavadní okruh zemí. Hlavní zpravodaj k dokumentu, polský europoslanec za středopravici Bogdan Zdrojewski, na tiskové konferenci v Bruselu uvedl, že se příštího Erasmu+ mohou zúčastnit kandidátské země jako Ukrajina a Moldavsko, pokud splní „určité podmínky“.

Do programu se mají už v roce 2027 vrátit také Spojené království a Švýcarsko. Podle Zdrojewského by se mohla připojit i Kanada — za předpokladu, že získá přidružené členství v Unii. Tento nejasně vymezený status představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie 11. září a uvítal jej kanadský premiér Mark Carney.

Program s dlouhou historií

Erasmus+ patří k nejoblíbenějším projektům evropské integrace. Podle uvedených údajů se do něj od jeho spuštění před 39 lety zapojilo přibližně 17 milionů účastníků. Program pokrývá především mezinárodní výměny vysokoškolských studentů a stal se pro celé generace prvním praktickým setkáním s tím, jak vypadá studium a život v jiné evropské zemi. Odhaduje se, že párům, které se během výměn poznaly, se narodil zhruba jeden milion dětí.

Spor o rozpočet a co z toho plyne pro Česko

Posílení Erasmu+ přichází uprostřed jednání o příštím sedmiletém rozpočtu Unie. Takzvané šetřivé státy, mezi něž patří Německo a Nizozemsko, chtějí do společné pokladny přispívat méně než v minulosti. Návrh výboru tak míří proti obecnému tlaku na úspory. Zdrojewski přesto řekl, že je „optimistický“, pokud jde o prosazení navrženého navýšení, a že spoléhá na jednotlivé členské státy, aby program obhájily.

Právě zde se věc dotýká i českých čtenářů. O konečné podobě rozpočtu i o penězích na Erasmus+ nerozhodují sami europoslanci — o výsledku se vyjednává mezi Evropským parlamentem a vládami členských zemí zastoupenými v Radě. Česko v této debatě vystupuje jako jeden z hlasů, které mohou program bránit, nebo se přiklonit k úsporám. Pro tuzemské studenty, univerzity i mladé lidi v neformálním vzdělávání přitom jde o konkrétní věc: kolik míst a peněz bude v příštích letech k dispozici a za jakých podmínek.

Zpráva výboru teď poputuje k hlasování na plénu Evropského parlamentu, i když zatím není jasné kdy. Teprve poté se stane oficiálním základem pro vyjednávání europoslanců s vládami členských států.