Merz čelí v Asii odporu proti plánu „Made in Europe“ pro automobilky
Německý kancléř Friedrich Merz se z pětidenní cesty po východní Asii nevrátil jen s návrhem nového obchodního spojenectví, ale také se stížnostmi. Jižní Korea a Japonsko ostře protestují proti francouzsko-německému plánu, podle něhož by se dotace na auta v Evropské unii omezily na vozy vyrobené v EU, Švýcarsku a Velké Británii. Merz novinářům řekl, že ho síla odporu zaskočila.
Co Berlín a Paříž navrhují
Merz plán dohodl s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jeho podstatou je, aby se podpora z veřejných peněz na nákup či výrobu aut v unii vázala na místo výroby. Vozy z Evropy by na ni dosáhly, dovezené z Asie nikoli. Jak informoval server Politico, protesty proti tomuto záměru zazněly v Soulu i v Tokiu.
Debata zapadá do širší snahy unie posílit vlastní průmysl. Evropská komise letos představila legislativní návrh nazvaný Industrial Accelerator Act, který má podle komisaře pro průmysl Stéphana Séjournéa podpořit výrobu a pracovní místa v EU a snížit závislost na Spojených státech a Číně. Mimo jiné stanovuje kritéria, kdy se elektromobil počítá jako „vyrobený v EU“, a vedle oceli, cementu či hliníku se týká právě automobilek. Jde však zatím jen o návrh. Zákonem se stane až poté, co jej schválí Evropský parlament a Rada EU, v níž zasedají ministři členských států.
Soul chce stejné zacházení jako členské státy
Jihokorejský prezident I Če-mjong uvedl, že Merze „požádal o podporu, aby se s Koreou zacházelo jako se členskými státy EU“. Podobná výtka zazněla také v Japonsku.
„Bylo to vlastně téma, které mě trochu překvapilo, vzhledem k intenzitě, s jakou bylo předneseno,“ řekl kancléř v pátek večer, než se vydal na cestu domů. Připustil také, že francouzsko-německý návrh „vyvolal v regionu – v Singapuru, Japonsku i Koreji – značné obavy, že nás v Evropě čeká nová vlna protekcionismu a že se uzavíráme před ostatními zeměmi“.
Výhrady asijských partnerů chce podle svých slov brát „velmi vážně“ a otevřít je na příštím summitu lídrů EU. Ti se mají sejít 13. listopadu na neformálním jednání v Dublinu.
Spojenectví středních mocností a jeho první trhlina
Spor přichází v nepříhodnou chvíli. Merz v projevech v Soulu a Tokiu navrhl „globální politické spojenectví pro obchod založený na pravidlech“ mezi takzvanými středními mocnostmi. Evropská unie, asijské státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a jihoamerický obchodní blok Mercosur by podle něj měly „koordinovat“ své kroky a „jednat společně“, pokud by někdo mezinárodní pravidla zpochybňoval „nebo pokud by byl vyvíjen ekonomický tlak“. Slova zjevně mířila na čínské hrozby omezit přístup ke vzácným zeminám i na cla, jimiž opakovaně hrozí americký prezident Donald Trump.
Námitky Soulu a Tokia ale ukazují, jak snadno mohou třenice v jednom odvětví zbrzdit velkorysejší plán. Kancléř nabízí Asii partnerství proti protekcionismu druhých, zatímco tamní vlády vidí protekcionismus v návrhu, který sám spolupodepsal.
Situace má i zrcadlový precedent. Když Spojené státy před několika lety v zákoně o snižování inflace navázaly daňové úlevy na elektromobily na výrobu v Severní Americe, protestovaly vedle evropských vlád právě Jižní Korea a Japonsko. Tehdy se Evropa ocitla na straně stěžovatelů. Dnes stojí jinde a argumenty, které sama používala vůči Washingtonu, slyší z Asie.
Proč to sleduje i Česko
Pro Česko, jehož ekonomika patří k nejvíce závislým na výrobě aut v Evropě, nejde o vzdálený spor. Asijské automobilky tu nejsou jen dovozci: korejský Hyundai vyrábí v Nošovicích a japonská Toyota v Kolíně. Pravidla „Made in Europe“ tak nerozdělují trh podle značek na evropské a asijské, ale podle místa, kde vozy vznikají. Továrny asijských firem v unii proto mohou na nastavení pravidel paradoxně vydělat, kdežto dovoz z Asie by ztratil přístup k podpoře.
Zároveň platí, že Japonsko i Jižní Korea mají s EU uzavřené dohody o volném obchodu a patří k hlavním odbytištím evropského průmyslu. Případná odveta či ochlazení vztahů by se mohly dotknout exportérů včetně českých dodavatelů, kteří jsou do evropských i asijských výrobních řetězců hluboce zapojeni.
Co bude dál
Nejbližším bodem je neformální summit v Dublinu, kde chce Merz výhrady asijských partnerů otevřít. Tam se ukáže, zda Berlín a Paříž budou na přísném vymezení „evropské“ výroby trvat, nebo nabídnou výjimky pro blízké obchodní partnery, jak žádá Soul. O podobě pravidel pro automobilový průmysl nakonec rozhodnou Evropský parlament a členské státy v Radě EU při projednávání návrhů Evropské komise.
