Komise navrhla dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu na rok 2027
Evropská komise předložila návrh, který má Ukrajině zajistit peníze z unijní půjčky i na rok 2027. Podle tiskové zprávy Komise z 30. října 2026 jde o další krok při provádění tzv. podpůrné půjčky pro Ukrajinu (Ukraine Support Loan) v celkové výši 90 miliard eur, z níž má Kyjev v letech 2026 a 2027 dostávat rozpočtovou podporu i obranné vybavení. Součástí balíčku je i požadavek, aby Rada EU schválila zbývajících 45 miliard eur určených na příští rok.
Odkud se 90 miliard vzalo
Za půjčkou stojí dohoda, kterou v prosinci 2025 uzavřela Evropská rada, tedy summit hlav států a předsedů vlád. Lídři tehdy nenašli shodu na takzvané reparační půjčce financované ze zmrazených ruských státních aktiv, a rozhodli se proto místo ní pro společné zadlužení Unie na finančních trzích. Podle Rady EU má nový úvěr pokrýt zhruba dvě třetiny ukrajinských finančních potřeb na příští dva roky.
Podmínky jsou pro Ukrajinu mimořádně výhodné. Úvěr je bezúročný a Kyjev ho bude muset splácet teprve tehdy, až mu Rusko uhradí válečné reparace. Úroky má podle Rady nést rozpočet EU. Z prosincové dohody pochází i rozdělení celé částky: 30 miliard eur připadá na makroekonomickou a rozpočtovou pomoc, která proudí přes makrofinanční asistenci a Nástroj pro Ukrajinu (Ukraine Facility), zatímco 60 miliard má posílit ukrajinské obranné průmyslové kapacity včetně nákupu zbraní a vybavení. Výplaty jsou vázané na plnění požadavků, mezi nimiž Rada jmenuje dodržování zásad právního státu a boj s korupcí.
Legislativní rámec vznikal po etapách. Komise předložila návrhy v lednu 2026, Evropský parlament a Rada přijaly nařízení o zřízení půjčky v únoru a poslední klíčový právní předpis Rada schválila 23. dubna 2026. Na letošní rok členské státy uvolnily 45 miliard eur: 16,7 miliardy na rozpočtovou podporu a 28,3 miliardy na obranu. První splátka makrofinanční pomoci ve výši 3,2 miliardy eur odešla do Kyjeva 25. června, o pět dní později následovalo 3,9 miliardy na nákup dronů.
Co Komise navrhuje na rok 2027
Druhá polovina půjčky má podle nového návrhu putovat na Ukrajinu do konce roku 2027. Z celkových 45 miliard eur je 13,3 miliardy určeno na rozpočtovou podporu a zbylých 31,7 miliardy na financování ukrajinské obranné výroby. Oproti letošnímu roku se tedy váha ještě výrazněji přesouvá k obraně.
| Položka | 2026 | 2027 |
|---|---|---|
| Rozpočtová podpora | 16,7 mld. eur | 13,3 mld. eur |
| Obrana | 28,3 mld. eur | 31,7 mld. eur |
| Celkem | 45 mld. eur | 45 mld. eur |
Základem návrhu je ukrajinská strategie financování, kterou Komise kladně posoudila. Stejně postupovala už v dubnu, kdy na podobném hodnocení postavila částku pro rok 2026. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová podle agenturních zpráv uvedla, že návrh dává Ukrajině „tolik potřebnou předvídatelnost“ a pomáhá udržet chod základních veřejných služeb.
Předvídatelnost je pro ukrajinskou vládu klíčová. Válečný rozpočet závisí na zahraniční pomoci a peníze na platy, důchody či provoz nemocnic musí mít Kyjev zajištěné předem, nikoli až v okamžiku, kdy dojdou.
Spolupráce bez tří států
Půjčka nevznikla jako běžný projekt všech sedmadvaceti. Členské státy využily posílenou spolupráci – mechanismus zakotvený ve smlouvách EU, který umožňuje skupině nejméně devíti zemí postupovat společně, pokud ostatní nechtějí nebo nemohou. Unie ho dříve použila například při zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce nebo jednotného evropského patentu. Do ukrajinské půjčky se zapojilo 24 států.
Stranou zůstaly Maďarsko, Slovensko a Česko. Maďarský premiér Viktor Orbán po prosincovém summitu prohlásil, že tři země tím „ušetřily své děti a vnoučata“ břemene obří půjčky. Slovenský předseda vlády Robert Fico se dlouhodobě staví proti další vojenské pomoci Ukrajině. Česká vláda pod vedením Babiše se k výjimce připojila.
Zastánci půjčky naopak argumentují, že bez stabilního financování by Ukrajina nedokázala udržet obranu ani fungování státu. Německý kancléř Friedrich Merz po summitu zdůraznil, že si Unie ponechává právo použít zmrazená ruská aktiva k jejímu splacení, pokud Rusko odškodnění nezaplatí.
Co to znamená pro Česko
Pro české veřejné finance je podstatné, že se země na půjčce nepodílí. Závěry Evropské rady výslovně uvádějí, že případné využití rozpočtu EU jako záruky nebude mít dopad na finanční závazky Česka, Maďarska a Slovenska. Rada EU v únoru doplnila, že se ani úrokové náklady hrazené z unijního rozpočtu neprojeví v příspěvcích těchto tří zemí.
Česko tak o zbývajících 45 miliardách eur nebude rozhodovat a za půjčku neručí. Nepřímo se ho návrh přesto týká. Ukrajinská obranná výroba financovaná z těchto peněz ovlivní bezpečnost celého regionu a Ukrajina zůstává kandidátskou zemí, jejíž ekonomická stabilita má význam pro jednotný trh jako celek.
Co bude následovat
O návrhu nyní rozhodne Rada EU, tedy ministři členských států zapojených do posílené spolupráce. Jakmile částku schválí, může Komise v příštím roce pokračovat ve vyplácení. Peníze však neodejdou najednou: makrofinanční pomoc se uvolňuje ve splátkách podle toho, jak Ukrajina plní dohodnuté reformní podmínky, a obranná část postupuje podle schvalovaných seznamů produktů, od dronů až po rakety a munici.
