EU chystá přísnější víza pro Rusy, brání se hybridním útokům
Evropská komise dokončuje plán, který má zpřísnit vízový režim pro ruské občany cestující do zemí Evropské unie. Podle informací serveru POLITICO, na něž se odvolávají představitelé EU, chce Komise návrh předložit začátkem příštího roku. Cílem je posílit obranu bloku proti takzvaným hybridním útokům — sabotážím, žhářství a dalším formám nepřímého působení, které podle řady vlád řídí nebo podporuje Moskva.
Oč v návrhu jde
Vízová politika vůči třetím zemím patří do společného rámce Evropské unie, protože se dotýká schengenského prostoru — pásma bez vnitřních hraničních kontrol, v němž vízum vydané jedním státem otevírá cestu do všech ostatních. Právě proto usiluje skupina členských zemí o jednotnější postup. O zpřísnění tlačí mimo jiné Polsko, Švédsko a Estonsko, a to včetně omezení pro bývalé ruské vojáky, kteří bojovali na Ukrajině.
Podle POLITICO bylo loni ruským občanům vydáno zhruba 478 tisíc turistických schengenských víz, z velké části vícenásobných. Taková víza umožňují držiteli opakovaně vycestovat a vrátit se, aniž by musel pokaždé žádat o nové doklady. Kritici varují, že právě tato volnost představuje bezpečnostní riziko.
Švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer řekl POLITICO, že systém je slabinou v době zvýšených obav z akcí podporovaných Moskvou. Podle jeho informací Komise návrh připravuje na leden příštího roku a Švédsko by jej uvítalo i dříve. Strömmer zároveň ocenil pokrok a rostoucí podporu pro přísnější režim.
Spor o bývalé vojáky
Nejdál jde v požadavcích Estonsko, které navrhuje úplný zákaz vstupu pro bývalé příslušníky ruských ozbrojených sil. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že takových bývalých bojovníků je kolem 650 tisíc a že by jim měl být vstup zapovězen případ od případu. Jednotný postup celé EU přitom považuje za klíčový pro bezpečnost bloku.
It's obvious I think for everyone that we have vulnerabilities in our system that can be used by our enemies.
Gunnar Strömmer, švédský ministr spravedlnosti
Podle estonské diplomacie hrozí, že se značný počet těchto bývalých bojovníků zapojí do organizovaného zločinu a bude zneužit k útokům proti evropským společnostem. Jde však o hodnocení estonské strany; samotný rozsah takové hrozby je předmětem politické debaty a nelze jej nezávisle ověřit.
Co to znamená pro české čtenáře
Komisař pro migraci Magnus Brunner POLITICO sdělil, že po počátečním poklesu počtu vydaných víz se čísla už dál nesnižují. Vyzval členské státy, aby odváděly lepší práci a vydávaly ruským občanům méně víz. Návrh Komise na omezení víz počátkem příštího roku podle něj dává smysl, protože nikdy nevíte, kdo tito turisté ve skutečnosti jsou.
Za zpřísněním stojí širší koalice států. V červnu vyzvala skupina ministrů z devíti zemí EU spolu s Islandem a Norskem Komisi k jednotnějšímu a koordinovanějšímu přístupu k ruským vízům napříč členskými státy. Podle nich je restriktivní vízová politika vůči ruským občanům nezbytná pro ochranu bezpečnosti a celistvosti schengenského prostoru a roztříštěný přístup podkopává tlak, který chce Unie na Ruskou federaci udržovat.
I think a large number of these ex-combatants will come, supported by the Russian secret services, to Europe.
Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí
Česko je součástí schengenského prostoru i společné vízové politiky EU, takže případné nové nařízení by se promítlo i do rozhodování českých konzulátů. Praha patří dlouhodobě k zemím, které přístup Ruska ke schengenu vnímají ostražitě — po vyhrocení vztahů v posledních letech už Česko vydávání ruských turistických víz výrazně omezilo. Jednotná unijní úprava by stávající národní praxi zarámovala do společných pravidel a odstranila rozdíly mezi státy, kterých mohl žadatel dosud využít.
Zároveň je třeba rozlišovat fáze. Zatím jde o přípravu návrhu Evropské komise, nikoli o platný předpis. Než by se pravidla stala závaznými, musela by projít projednáním v Radě EU a zpravidla i v Evropském parlamentu — teprve jejich shoda z návrhu udělá právo.
Co sledovat dál
Řada zemí hodlá téma otevřít na nadcházejícím zasedání Rady pro zahraniční věci, kde chce navrhnout i další omezení pro ruské diplomaty v EU. Klíčovým momentem pak bude předložení samotného návrhu Komise, očekávané podle citovaných představitelů na leden. Teprve po něm se ukáže, jak daleko jsou členské státy ochotné zajít — a zda se shodnou na společné hranici tam, kde dnes rozhodují každá sama za sebe.