Úterý 17. Listopadu 2026
6°C | Praha
Svátek má Mahulena

Nejčtenější


Komise pustila UniCredit k Commerzbank, ale Berlín převzetí stále odmítá

Evropská komise schválila převzetí německé Commerzbank italskou bankou UniCredit bez jakýchkoli podmínek. Zároveň dala najevo, že by „react accordingly“ (zareagovala odpovídajícím způsobem), kdyby se vláda některého členského státu pokusila obchod zablokovat. Berlín přitom převzetí dlouhodobě odmítá.

Co Komise rozhodla

Rozhodnutí oznámila v pondělí 16. listopadu eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Ribera. Podle ní jde o „the biggest cross-border banking deal since the financial crisis“ (největší přeshraniční bankovní transakci od finanční krize). Komise v tomto případě posuzuje hlavně to, zda by spojení bank nezpůsobilo nežádoucí koncentraci na trhu a neoslabilo konkurenci. Touto zkouškou UniCredit prošel bez závazků i bez nutnosti prodávat část podnikání, což bývá obvyklou podmínkou.

Budova Berlaymont v Bruselu, sídlo Evropské komise, která posuzuje dopady bankovních fúzí na hospodářskou soutěž
Budova Berlaymont v Bruselu, sídlo Evropské komise, která posuzuje dopady bankovních fúzí na hospodářskou soutěž Autor: Diego Delso, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Schválení tak odstraňuje jednu z posledních regulatorních překážek. Soutěžní právo ale nikdy nebylo hlavním problémem.

Odpor německé vlády

Největší překážkou zůstává postoj Berlína. Německá vláda drží 13 % akcií Commerzbank, které získala při záchraně banky v roce 2009. Obchodu se vzpírá od chvíle, kdy UniCredit v září 2024 nakoupil devítiprocentní podíl. Zhruba polovinu přitom získal přímo od Německa, které tehdy část svých akcií prodalo.

Krátce poté Berlín oznámil, že další akcie prodávat nebude. Německé ministerstvo financí od té doby opakovaně označuje nabídku UniCredit za „agresivní a nepřátelskou“, naposledy v červenci a v září letošního roku.

Proč na sporu záleží

Stát má jako akcionář skutečný nástroj vlivu: pokud své akcie neprodá, získat jejich většinu je obtížnější. Komise ale varování formulovala obecně a adresovala je každé vládě. Vychází z principu, na němž stojí jednotný trh: kapitál a služby se mají v unii pohybovat přes hranice bez národních překážek. Spor tak přesahuje jednu transakci a ukazuje, jak daleko mohou členské státy zajít při ochraně domácích bank.

Podobné střety unie už zná. Při dřívějších pokusech o přeshraniční bankovní obchody ve více zemích opakovaně zaznívala obava, že národní vlády chrání „své“ banky před zahraničním převzetím. Právě proto zůstává plná bankovní unie nedokončená. Vedle společného dohledu a pravidel pro řešení krizí bank jí stále chybí mimo jiné společné pojištění vkladů.

Co to znamená pro Česko

Tuzemska se věc týká nepřímo. Banky z eurozóny včetně UniCredit působí i na českém trhu a velká část domácího bankovnictví je v rukou zahraničních skupin. Precedent v otázce, zda lze přeshraniční převzetí politicky zablokovat, proto ovlivňuje i to, jak snadno se budou na evropském trhu konsolidovat další instituce. Českých klientů se případné spojení německé a italské banky přímo nedotkne, ale může změnit sílu velkých evropských bank vůči americké a asijské konkurenci.

Co dál

Komise se zatím vyjádřila pouze v tom smyslu, že by na případnou blokádu reagovala. Nezveřejnila, jaké konkrétní kroky by přicházely v úvahu. Berlín na rozhodnutí v době psaní článku oficiálně nereagoval. Zůstává tedy otázkou, zda německá vláda své stanovisko změní, nebo se spor přesune ze soutěžněprávní roviny do politického střetu mezi Berlínem a evropskými institucemi.

diskuse probíhá na sociálních sítích

  

Z NAŠÍ EVROPY

  

NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY