Průzkum NMS: Financování ČT a ČRo ostře dělí voliče vlády a opozice
Plán vládní koalice na nové financování České televize a Českého rozhlasu rozděluje politiky i jejich voliče. Tři čtvrtiny příznivců vládních stran považují navrhované snížení rozpočtu obou médií po zrušení poplatků za správné. Mezi stoupenci opozice plánované škrty odmítá 71 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS, který si objednal server Novinky. Sběr dat proběhl 26. a 27. října, tedy několik dní po vyhroceném nočním jednání Sněmovny.
Noční hlasování ve Sněmovně
Vládní většina zařadila zrušení poplatků na program dolní komory. V sobotu 24. října nad ránem pak novelu poslala do dalšího legislativního procesu. Návrh tak prošel prvním čtením a míří do sněmovních výborů, jak informoval server E15. Postup koalice vyvolal protesty části veřejnosti a bouřlivé reakce opozice. Opoziční politici po přerušení schůze kritizovali podobu projednávání a ohlásili pozměňovací návrhy.
Koalice původně počítala s tím, že obě veřejnoprávní média budou dostávat peníze ze státního rozpočtu. Ročně by šlo celkem asi o 1,4 miliardy korun méně, než dnes vyberou na poplatcích. Premiér Babiš (ANO) ale uvedl, že ve hře je i jiný model financování.
Voliči se semkli kolem svých stran
Rozdělení podle politických preferencí se v průzkumu objevuje u všech otázek, které se týkají změny financování i způsobu projednávání novely. „Téma reformy veřejnoprávních médií se vyostřilo prakticky přes noc a u vládních voličů pozorujeme, že se semknuli kolem svých stran,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
Agentura se respondentů ptala také na to, zda je cílem vládní reformy posílit vliv kabinetu na vysílání. Odpovědi se rozdělily zhruba napůl: 44 procent dotázaných s tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí, 42 procent nesouhlasí.
Oproti květnovému šetření se však výrazně posunuly postoje vládních voličů. Podíl stoupenců Motoristů, podle nichž reforma rozhodně nemá za cíl zvýšit vliv na vysílání, vzrostl z 32 na 40 procent. Mezi voliči hnutí ANO přibylo těch, kdo v reformě nevidí posílení vlivu vlády – z 36 na 47 procent. „Po nočním jednání a ostré kritice opozice se z reformy tak trochu stal symbol sporu vlády s opozicí a vládní voliči ji začali silněji hájit,“ vysvětlila Friedrichová.
Důležité, ale ne prioritní
Pro voliče koalice je podle průzkumu téma poplatků podstatné, nikoli však klíčové. Za zásadní ho považuje pětina příznivců ANO, dalších 36 procent jej řadí mezi důležitá, ale ne prioritní témata. Mezi voliči SPD je to 15 procent, dalších 41 procent téma pokládá za důležité. Ze stoupenců Motoristů označila reformu za klíčovou jen dvě procenta.
Pro opoziční voliče má téma ještě menší váhu. Zásadní je například pro 15 procent voličů koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Dalších 16 procent je považuje za důležité. Stoupenci opozice podle Friedrichové vnímají reformu jako útok na nezávislost médií a demokracii. „Vadí jim i způsob, jakým ji vláda prosazuje,“ dodala analytička.
Co bude dál
Česká televize a Český rozhlas jsou dnes financovány hlavně z koncesionářských poplatků, které platí domácnosti a firmy. Tento model má médiím zajistit nezávislost na státním rozpočtu a na aktuální vládě. Právě o ni se nyní vede spor.
Novela teď putuje do sněmovních výborů. Poté ji čeká druhé a třetí čtení, ve kterém se bude hlasovat o pozměňovacích návrzích. Pokud zákon Sněmovnou projde, posoudí ho ještě Senát. Konečnou podobu financování obou médií proto zatím určit nelze, tím spíš že premiér připouští i jiný model, než s jakým koalice původně počítala.
