Poplatek za podzemní vodu má vzrůst ze dvou na sedm korun za kubík
Poplatek za odběr podzemní vody se může zvýšit ze dvou na sedm korun za kubický metr. Navrhuje to poslanec ANO Karel Tureček a jeho návrh již podpořil sněmovní zemědělský výbor. Zákon však zatím neprošel celým legislativním procesem.
Co poslanec navrhuje
Tureček předložil návrh jako pozměňovací při druhém čtení vládní novely zákona o rostlinolékařské péči (sněmovní tisk 48). Ve Sněmovně k tomu došlo 20. října 2026.
U odběrů pro zásobování obyvatel by poplatek vzrostl ze dvou na sedm korun za kubík, tedy o 250 %. U ostatních odběrů by se zvýšil ze tří na sedm korun. Nové sazby by začaly platit od 1. dubna 2027, pokud návrh projde třetím čtením.
Beze změny zůstane výjimka: zpoplatněny dál nebudou odběry do 500 m³ měsíčně nebo do 6 000 m³ ročně.
Sazby se od roku 2001 nezměnily. Tureček chce srovnat cenu podzemní a povrchové vody. „Můj návrh směřuje k tomu, abychom srovnali cenu podzemní a povrchové vody na stejnou úroveň. V dnešní době katastrofálního sucha a kritické nedostupnosti zdrojů je to zatáhnutí za záchrannou brzdu,“ řekl Deníku N.
Proč zdražení souvisí se suchem
Podzemní voda je dnes paradoxně levnější než povrchová, přestože se její zásoby obnovují pomaleji. U povrchové vody se poplatek pohybuje od šesti do devíti korun za kubík.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu byla v říjnu hladina podzemní vody na většině území „mimořádně podnormální“. Ve Středočeském kraji vysychá Mělnická Vrutice, druhý největší podzemní zdroj v Česku. Vodárny již dvakrát omezily čerpání. „Sahali bychom do statických zásob vody, které se už nedoplní,“ vysvětluje Josef Živnůstek, ředitel Vodáren Kladno–Mělník.
Které domácnosti si připlatí
Domácnosti poplatek neplatí přímo. Odvádí ho odběratel podzemní vody, obvykle vodárenská společnost, a ta ho může promítnout do vodného. Více to tedy pocítí lidé, jejichž dodavatel čerpá hlavně podzemní vodu. Ti, které zásobují vodárny z povrchových zdrojů, zdražení tolik nepocítí. Domácnosti s vlastní studnou zůstanou mimo poplatek, pokud nepřekročí zmíněné limity 500 m³ měsíčně nebo 6 000 m³ ročně.
Konkrétní dopad na jednu domácnost nelze z dostupných údajů spočítat. Záleží na tom, jak vodárny poplatek zahrnou do ceny.
Kdo by peníze dostal a kdo je proti
Dnes jde polovina výnosu krajům a polovina Státnímu fondu životního prostředí. Podle návrhu by šest sedmin získalo ministerstvo zemědělství a jednu sedminu fond. Tureček chce krajům kompenzovat výpadek zhruba 360 milionů korun ročně z rozpočtu ministerstva zemědělství. Zemědělský výbor tento záměr podpořil usnesením.
Kritici míří hlavně na způsob prosazení. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) samotné zvýšení poplatků nezpochybňuje, vadí mu postup. Proti se ozvala také středočeská hejtmanka Pecková. Europoslanec Zdechovský (KDU-ČSL) označil návrh za „pokoutní přílepek“. Tureček říká, že sucho je akutní problém a na další legislativní příležitost nepočká.
Další postup
Rozhodne třetí čtení ve Sněmovně. Pokud návrh projde, bude se ještě projednávat v dalších fázích legislativního procesu. Změnu jako první popsal server Novinky.
