Rušení poplatků projednává výbor. Macinka: Na plánu se nic měnit nebude
Sněmovní výbor pro média a kulturu ve čtvrtek začal projednávat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Návrh prošel prvním čtením před několika dny po vypjaté schůzi. Vládní většina chce změnu dotáhnout do konce, přestože s ní nesouhlasí velká část veřejnosti. Na zasedání nečekaně přišel i předseda Motoristů a ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Prohlásil, že se na plánu nic měnit nebude.
Druhé kolo ve stejném sále
Výbor zasedal v sále, kde se o pár dní dříve odehrálo první čtení. Schůzi tehdy řídil předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Opozici nepovolil žádné přestávky. S hlasy vládní koalice navíc zabránil vystoupení více než 60 jejích politiků. Protesty nepomohly a po několika hodinách opozice hlasování prohrála.
Na projednání novely ve výborech mají poslanci 60 dní. Podle serveru Aktuálně.cz, který z jednání informoval, se teď ukáže, zda platí slib premiéra Babiše. Ten uvedl, že vládní většina začne s opozicí diskutovat a vysvětlí, co vláda s Českou televizí a Českým rozhlasem zamýšlí. Otevřená zůstává i otázka, jaké záruky kabinet dá, že nebude zasahovat do nezávislosti novinářské práce.
O jednání byl velký zájem a sál zůstal od čtvrtečního odpoledne zcela zaplněný. „Sleduji tato média celý život, připadá mi úplně přirozené platit koncesionářské poplatky, není to nijak velká částka,“ řekla 75letá paní Jarmila z Prahy, jedna z přihlížejících.
Méně peněz ze státního rozpočtu
Místo poplatků od domácností mají podle dosavadních vyjádření vládních politiků přijít peníze přímo ze státního rozpočtu. Částka by však byla výrazně nižší. Česká televize by v roce 2027 měla dostat 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně, než letos vybere od lidí. Rozpočet Českého rozhlasu, do kterého nyní plyne 2,4 miliardy korun, by klesl zhruba o 400 milionů.
Média veřejné služby jsou dnes financována z koncesionářských poplatků, které domácnosti a firmy platí přímo televizi a rozhlasu. Peníze tak neprocházejí státním rozpočtem. Právě to podle zastánců tohoto modelu chrání obě instituce před politickým tlakem.
Klempíř: Protesty rozhodnutí nezastaví
Jako první vystoupil ministr kultury a poslanec Motoristů Oto Klempíř. V desetiminutovém projevu rušení poplatků hájil. Podle něj žádné protesty nemohou sněmovně zabránit, aby o změně svobodně rozhodla. Odmítl také námitky, že by Česká televize a Český rozhlas přišly o nezávislost. Podpořila ho zpravodajka novely a jeho stranická kolegyně Gabriela Sedláčková. Stejný postoj zastal poslanec ANO Ondřej Babka.
Předseda výboru František Talíř z KDU-ČSL se proti změně postavil. Kritizoval i způsob, jakým koalice návrh protlačila prvním čtením. „My to z principu odmítáme,“ uvedl. Varoval před slovenským scénářem. „Jdeme cestou východu, jdeme cestou Slovenska, tehdy bylo mnoho slov o garancích, ale na Slovensku za rok snížili rozpočet těchto médií o třetinu. A toho se obávám také u nás,“ řekl Talíř. Od ministra Klempíře chtěl slyšet, jaké záruky nezávislosti oběma médiím nabídne.
Ředitelé chtějí jednat
Vedení obou institucí opakovaně varuje, že zrušení poplatků by zásadně zasáhlo do jejich fungování. Ředitelé žádají, aby s nimi vládní politici změny projednali. To se zatím téměř nedělo.
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek měl ve čtvrtek odpoledne vystoupit přímo na výboru a večer se sejít s premiérem Babišem na Úřadu vlády. „Naše pozice zůstává neměnná. Preferovanou variantou financování je roky prověřený a funkční systém poplatků,“ uvedl Chudárek podle serveru Lupa.cz. Dodal, že pokud koalice na změně trvá, je nutné jasně říct, kde leží hranice nepřijatelnosti.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se s premiérem setkal už dříve. Rozhovor ale popsal jako jednostranný. „Byl to diktát. Z mého pohledu žádná diskuse, žádný dialog,“ řekl Seznam Zprávám. V postupu koalice dlouhodobě vidí ohrožení nezávislosti, stability i rozsahu služeb rozhlasu. „To, co sledujeme, považuji za mimořádně nebezpečný krok vůči médiím veřejné služby. Vládní koalice se snaží ve zrychleném režimu prosadit změnu, která může zásadně narušit jejich nezávislost, stabilitu a samotnou schopnost plnit veřejnou službu,“ uvedl Zavoral 23. října.
Oba šéfové chtějí zachovat současnou výši rozpočtů. Požadují také pojistku, aby vláda nemohla sama snadno měnit, kolik peněz televize a rozhlas dostanou. Bez ní by podle nich veřejnoprávní média byla v rukou toho, kdo je zrovna u moci.
Macinka: Stane se to
Petr Macinka členem výboru není a původně na jednání ani mířit neměl. Když mu odpadla pracovní schůzka, přišel do sněmovny. „Chci si poslechnout, co tady zazní,“ řekl. „Je to přece debata, po které všichni volají, tak se jí snad dočkáme,“ dodal.
Podle jeho slov koalice na plánu nic měnit nebude. Důvod přidávat oběma médiím peníze nevidí. Postup vládní většiny obhajoval tím, že zrušení poplatků stojí v programovém prohlášení vlády. „Myslím, že to musí být jasné každému, že se to prostě stane. A snad je to jasné každému od letošního 5. ledna, kdy vláda schválila programové prohlášení, ve kterém je to jasně napsáno. Pokud se dnes někdo tváří jako překvapený, tak zřejmě žil posledních deset měsíců na nějaké jiné planetě, v nějakém jiném vesmíru nebo v jiné realitě,“ řekl Macinka.
Co bude dál
Novela teď prochází výbory, na což mají poslanci 60 dní. Po projednání se vrátí na plénum sněmovny do druhého čtení, kde lze předložit pozměňovací návrhy. O konečné podobě rozhodne třetí čtení. Poté zákon posoudí Senát a podepsat ho musí prezident.
