Trump, Si Ťin-pching a Putin se poprvé sejdou ve třech v Šen-čenu
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setkají na okraji summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu. Oznámil to Bílý dům. Schůzka vůdců tří největších jaderných mocností nemá obdoby. Podle mluvčí Olivie Walesové na ní chce Trump otevřít téma omezení jaderných zbraní.
The president has made it clear that, among other topics, he will discuss the reduction of nuclear weapons in the world, whose proliferation President Trump believes is very dangerous.
Prezident dal jasně najevo, že bude mimo jiné jednat o omezení jaderných zbraní ve světě, jejichž šíření považuje za velmi nebezpečné.
Olivia Walesová, mluvčí Bílého domu
Program cesty
Trump má do Šen-čenu přiletět ve středu pozdě večer na dvoudenní summit, jehož se účastní 21 členů APEC. Ve čtvrtek ho čeká dvoustranné jednání se Si Ťin-pchingem, jejich čtvrté od Trumpova návratu do Bílého domu v roce 2025. Návštěvu Číny uzavře právě schůzka ve třech. Mluvčí uvedla: „Prezident Trump zakončí svou návštěvu Číny trojstranným setkáním prezidenta Spojených států, prezidenta Čínské lidové republiky a prezidenta Ruské federace.“
Před Čínou zamíří americký prezident ještě na Filipíny, kde se v úterý zúčastní summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Cesta má podle Walesové americkým občanům přinést „historická vítězství“ a posílit zájmy USA v indicko-pacifickém prostoru.
Velká očekávání však Washington nevzbuzuje. Nejmenovaný vysoký americký představitel podle agentur AP a Reuters řekl, že žádnou dohodu nečeká, a schůzku popsal jako začátek rozhovoru. Na programu může být i Írán, o válce na Ukrajině ale podle amerických činitelů lídři jednat nebudou. Moskva ani Peking se k oznámení zatím nevyjádřily.
Konec smlouvy New START
Jaderné téma má konkrétní pozadí. V únoru vypršela platnost smlouvy New START, poslední dohody o kontrole jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem. Omezovala počty rozmístěných strategických hlavic a jejich nosičů a umožňovala vzájemné inspekce. Dva největší jaderné arzenály světa tak podle agentury AP poprvé za více než půl století nepodléhají žádným stropům. Konec dokumentu zároveň fakticky uzavřel éru kontroly zbrojení, která pomohla ukončit studenou válku.
Organizace spojených národů vyzvala Washington i Moskvu, aby bez odkladu dojednaly nový rámec. Trump však ruskou nabídku na roční prodloužení smlouvy odmítl a prohlásil, že ji může nahradit lepší dohodou, která by zahrnula i Čínu. Ta svůj jaderný arzenál v posledních letech rozšiřuje. Bývalí vysocí američtí představitelé a analytici tehdy pro BBC uvedli, že snahu získat ke spolupráci Peking i Moskvu budou provázet velké překážky a může trvat roky.
Čína přitom dlouho tvrdila, že požadavek, aby se připojila k trojstranným rozhovorům, není spravedlivý, rozumný ani realistický. Posun naznačila 6. listopadu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, podle níž Peking o setkání tří vůdců s příslušnými stranami jedná. Čínská státní média v pátek s odvoláním na mluvčího ministerstva informovala o Siově účasti na dvoustranných jednáních, o schůzce ve třech ale zatím mlčí.
Kreml odmítá srovnání s Jaltou
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již začátkem měsíce podle ruské státní agentury TASS hovořil o „signálech potvrzujících připravenost“ k takovému jednání. Setkání nyní označil za mimořádně významné, zároveň však dodal: „Představa světového řádu spočívá v tom, že se nikdo nesnaží vnutit jakýkoli konkrétní pohled na světový řád a že má stát výhradně na vzájemném prospěchu a respektu.“ Srovnání s konferencí na Jaltě odmítl s tím, že dohody ze Šen-čenu nelze nikomu vnucovat.
Historická paralela se přesto nabízí. Na Jaltě se v roce 1945 Roosevelt, Churchill a Stalin dohodli na poválečném uspořádání Evropy, které na desítky let předurčilo osud zemí její střední a východní části včetně Československa. Agentura AP píše, že Kreml vnímá schůzku jako vytouženou příležitost vystupovat jako supervelmoc rovnocenná Washingtonu a Pekingu. Čína byla podle agentury ze tří stran nejméně přesvědčená o přínosu summitu.
Vztahy v trojúhelníku jsou přitom složité. Peking se od ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 stal pro Moskvu klíčovým obchodním partnerem, zatímco Západ Rusko izoloval sankcemi. Trump a Si se letos snažili na summitech v Pekingu a Washingtonu prezentovat vřelejší vzájemné vztahy. V obchodě, závodu o prvenství v umělé inteligenci ani v otázce Tchaj-wanu však výrazněji nepokročili. Třecí plochou zůstává i válka v Íránu – Čína je největším odběratelem íránské ropy a hlavním obchodním partnerem Teheránu.
Co to znamená pro Česko
Česká republika je členem NATO, jehož odstrašení stojí v konečném důsledku na amerických jaderných zbraních. Jakákoli dohoda Washingtonu, Moskvy a Pekingu o počtu hlavic se proto dotýká i bezpečnosti spojenců, kteří u jednacího stolu sedět nebudou. Případné obnovení kontroly zbrojení by sice mohlo snížit riziko nekontrolovaného závodu ve zbrojení, analytici ale upozorňují, že samotné setkání posílí obavy evropských zemí z vyjednávání o jejich bezpečnosti bez jejich účasti.
Citlivé je i to, že Ukrajina na programu chybí. České strategické dokumenty označují Rusko za hlavní hrozbu pro bezpečnost země a Praha patří k nejvýraznějším podporovatelům Kyjeva. Evropské obavy ze zmírňování amerického postoje vůči Kremlu navíc minulý měsíc vyostřila kontroverzní dohoda o dovozu ruské nafty do USA a pozastavení sankcí proti největším odběratelům ruské ropy a plynu, Čínu nevyjímaje. Pro Česko, které se podílí na sankčním režimu Evropské unie, to znamená, že společný západní postup vůči Moskvě ztrácí soudržnost.
Z ekonomického hlediska sleduje výsledek schůzky i český průmysl. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se přes dodavatelské řetězce, zejména ty německé, promítá i do zakázek tuzemských exportérů.
Co sledovat
Trojstranná schůzka je podle dostupných informací naplánována na čtvrtek 19. listopadu, kdy summit APEC v Šen-čenu vrcholí. Klíčové bude, zda ji Peking oficiálně potvrdí a zda jednání skutečně otevře proces vedoucí k nové smlouvě o kontrole jaderných zbraní. Hongkongský deník South China Morning Post dříve uvedl, že by z rozhovorů mohl vzejít alespoň závazek omezit využívání umělé inteligence v jaderných arzenálech.
