Tchaj-wan vítá první stíhačky F-16V jako důkaz trvající podpory USA
Tchaj-wan přivítal dlouho odkládaný příchod prvních nových stíhaček F-16V jako znamení, že americká vojenská podpora ostrovu trvá – a to navzdory nedávnému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vyvolalo otázky, nakolik Washington udrží svůj závazek vůči Tchaj-peji.
Dvě jednomístné stíhačky dorazily v pátek na leteckou základnu Čch'-chang (Chihhang) ve východním okrese Tchaj-tung. Jak uvádějí tchajwanské úřady, jde o první nové stroje F-16, které ostrov obdržel od chvíle, kdy v roce 1997 začaly dodávky jeho původní flotily verzí F-16A/B.
Co nová verze přináší
Modernizovaná konfigurace F-16V představuje citelný technologický skok oproti strojům, které Tchaj-wan provozuje téměř tři desetiletí. Letoun nese radar s aktivním elektronicky vychylovaným polem (AESA) typu APG-83 od společnosti Northrop Grumman, modernizovanou avioniku a vylepšené schopnosti detekce a sledování cílů.
Radar typu AESA umožňuje sledovat více cílů současně a je odolnější vůči rušení než starší mechanicky skenující radary – což má pro obranu vzdušného prostoru ostrova klíčový význam v situaci, kdy čínské letectvo pravidelně překračuje neformální dělicí linii v Tchajwanském průlivu.
Oba stroje jsou součástí rozsáhlejšího kontraktu. Jde o prodej 66 stíhaček F-16V v hodnotě 247,2 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 7,76 miliardy amerických dolarů), který Washington schválil v srpnu 2019, tedy během Trumpova prvního funkčního období. Dodávky celé zakázky se přitom opakovaně zpozdily.
Pozadí: Tchaj-wan mezi Washingtonem a Pekingem
Prodeje zbraní Tchaj-wanu jsou dlouhodobě jedním z nejcitlivějších bodů vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Peking považuje ostrov za svou součást a staví se proti jakékoli vojenské spolupráci třetích zemí s Tchaj-pejí. Spojené státy sice neudržují s Tchaj-wanem formální diplomatické styky, podle vlastního zákona o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 mu však dodávají prostředky k obraně.
Právě proto každá dodávka techniky nese kromě vojenského rozměru i silné politické poselství o tom, jak pevně Washington za ostrovem stojí. Načasování příchodu stíhaček krátce po summitu Si–Trump dává tchajwanskému uvítání zřetelný podtext.
Obavy, že by se Tchaj-wan mohl stát předmětem obchodu mezi oběma velmocemi, provázejí ostrov dlouhodobě; Tchaj-pej proto příchod strojů prezentuje jako doklad, že spolupráce pokračuje bez ohledu na dění u jednacího stolu.
Proč by to mělo zajímat českého čtenáře
Pro Českou republiku není dění kolem Tchaj-wanu vzdálenou záležitostí. Česko v posledních letech výrazně prohloubilo hospodářské i politické kontakty s Tchaj-pejí, mimo jiné v oblasti polovodičů a dalších technologií, a téma se stalo trvalou součástí české zahraniční politiky i vnitřní debaty o vztahu k Číně.
Stabilita v Tchajwanském průlivu má navíc přímý ekonomický dopad i na Evropu. Tchaj-wan je klíčovým výrobcem čipů, na nichž závisí automobilový i elektronický průmysl – tedy odvětví, která tvoří páteř české exportní ekonomiky. Případné napětí či narušení dodavatelských řetězců v regionu by se rychle promítlo do výrobních závodů ve střední Evropě.
Pro Česko jako člena NATO je navíc americká spolehlivost vůči spojencům a partnerům obecnějším tématem: způsob, jakým Washington naplňuje své bezpečnostní závazky v indicko-pacifickém prostoru, čtou pozorně i evropské vlády, které spoléhají na americké odhodlání na druhé straně světa.
Co sledovat dál
Příchod první dvojice strojů otevírá otázku, jak rychle bude pokračovat zbytek objednávky 66 stíhaček a zda se podaří dohnat dosavadní zpoždění. Právě tempo dalších dodávek a reakce Pekingu na pokračující vojenskou spolupráci mezi Washingtonem a Tchaj-pejí ukážou, nakolik se rovnováha v Tchajwanském průlivu v nejbližších měsících promění.