Demokraté ovládli Kongres: co se změní v zahraniční politice Donalda Trumpa
Demokraté v úterních volbách do Kongresu získali většinu v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů, takže prezident Donald Trump stráví poslední dva roky mandátu s opozičním Kongresem. Podle projekce televize CBS News bude mít strana v Senátu nejméně 54 křesel, přičemž dvě klání zůstávají nerozhodnutá. Ve Sněmovně jí CBS odhaduje 251 až 268 mandátů. Nová většina se ujme práce v lednu.
Zahraniční politika přitom nepatřila k okrajovým tématům kampaně. Političtí analytici, které cituje univerzitní zpravodajský web Northeastern Global News, spojují demokratický úspěch s nespokojeností voličů s americkou válkou proti Íránu, s rostoucími cenami benzinu a s obavami o ekonomiku. Podle Northeastern Global News demokraté v Senátu odebrali republikánům sedm křesel.
Čím může Kongres Trumpa svázat
Ústava dává prezidentovi v zahraničních věcech široké pravomoci, ale Kongres drží několik nástrojů, které se teď dostávají do rukou opozice. Podle Rady pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations, CFR) demokraté budou rozhodovat o federálním rozpočtu, povedou výbory a díky Senátu rozhodnou, které z prezidentových kandidátů obsadí klíčová bezpečnostní a diplomatická místa. Kongres může také zapsat sankce do zákona a podmínit pravomoc vést obchodní jednání.
Analytici CFR očekávají, že se nová většina zaměří na ceny a životní náklady a bude vyvolávat otázky kolem íránské války. Podle nich bude zároveň sbírat podklady o tom, kde administrativa překročila své pravomoci, a připravovat půdu pro návrat demokratů do Bílého domu v roce 2029, včetně plánů na obnovu zahraniční pomoci.
Kde má Trump stále volné ruce
Mezi možnostmi opozice a jejím reálným dosahem je ale značný odstup. Prezident může zákon vetovat a přehlasovat ho lze jen dvoutřetinovou většinou v obou komorách. Takovou většinu demokraté nemají a k úspěchu by potřebovali výrazný počet republikánů. Agentura Bloomberg v této souvislosti upozorňuje, že zastavit nové peníze na válku s Íránem by šlo jen s podporou aspoň části republikánů, protože hrozí obstrukce v Senátu i prezidentské veto.
Podobně situaci hodnotí CFR: podle jeho expertů demokraté bez většiny odolné proti vetu jen těžko změní Trumpova cla, přístup k válce na Ukrajině nebo vztahy s evropskými spojenci. Ředitelka amerického programu londýnského institutu Chatham House Laurel Rappová v rozhovoru pro CNBC uvedla, že prezident bude v otázkách dohledu a vyšetřování omezenější, ale v zahraniční politice mu zůstane velký manévrovací prostor. Tu totiž provádí prezident a jím jmenovaní úředníci.
Bývalý americký velvyslanec ve Vietnamu Ted Osius v rozhovoru pro Fortune předpověděl, že Kongres využije moc nad penězi k omezení prezidentových možností vést válku na Blízkém východě. U cel to vidí jinak: pravomoc nad nimi podle něj zůstává u exekutivy. Demokratické vítězství by však mohlo vést k předvídatelnější obchodní politice.
Jde o výklady expertů, nikoli o hotová fakta. Tytéž odborníky dělí otázka, zda Trump kvůli omezením doma nezačne věnovat zahraniční politice ještě víc pozornosti. CFR i CNBC tuto možnost připouštějí, včetně riskantnějších kroků na Blízkém východě.
Český úhel: cla, Ukrajina a bezpečnost
Pro českého čtenáře je nejhmatatelnější otázka cel. Česká ekonomika je malá, otevřená a silně exportní a mnoho tuzemských firem dodává komponenty zejména německému průmyslu, takže americká cla ji zasahují nepřímo přes dodavatelské řetězce. Obchodní politiku vůči Washingtonu navíc nevede Praha, nýbrž Evropská komise jménem všech členských států. Pokud Kongres cla nezruší, a podle expertů to není pravděpodobné, přinese opozice českým vývozcům nanejvýš větší předvídatelnost, ne rychlou úlevu.
Druhá oblast je bezpečnostní. Česko patří mezi země, které Ukrajinu podporují, a spoléhá na americký deštník v rámci NATO. Kongres sice Trumpovu politiku vůči Kyjevu a evropským spojencům podle CFR zásadně nezmění, ale může ji pozorněji sledovat a zpochybňovat. CNBC očekává větší dohled nad válkami v Íránu i na Ukrajině. Pro Prahu tak platí, že Bílý dům bude muset svá rozhodnutí častěji obhajovat před opozicí.
Třetí souvislost je energetická. Válka na Blízkém východě ovlivňuje ceny ropy, a tedy i paliv u českých čerpacích stanic. Čím dřív by se americké angažmá v regionu zmenšilo, tím větší by byla naděje na uklidnění trhu, byť o tom rozhoduje celá řada dalších činitelů.
Na co si dát pozor
Do ledna, kdy se nový Kongres sejde, zůstává u moci stávající republikánská většina. Pak se ukáže, jak daleko demokraté zajdou. První test přinese rozpočet, tedy to, zda budou chtít vyškrtnout peníze na válku, a otázka, kolik republikánů se k nim v hlasování o clech a o Íránu přidá. Právě na těchto hlasech, a ne na počtu demokratických křesel, bude záviset, zda se Trumpova zahraniční politika skutečně změní.
