USA schválily prodej 500 střel Patriot Ukrajině, na dodávky si Kyjev počká
Americké ministerstvo zahraničí v pátek schválilo prodej 500 protiraketových střel Patriot PAC-3 Ukrajině v odhadované hodnotě 2,1 miliardy dolarů. Pro Kyjev jde o zásadní krok, protože americké interceptory jsou jedinou účinnou zbraní proti ruským balistickým raketám. Střely ale zatím nejsou vyrobené a na Ukrajinu nemusejí dorazit dřív než za několik let.
Rozhodnutí přichází v době, kdy Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku. Prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ráno uvedl, že po nočních úderech z pátku na sobotu zůstalo bez elektřiny zhruba 200 tisíc domácností v Dněpropetrovské oblasti a nejméně 80 tisíc v Kyjevské oblasti. Moskvu obvinil, že na civilní infrastrukturu míří záměrně a každý den.
Proč právě Patriot
Balistická raketa letí po vysokém oblouku a k cíli se řítí obrovskou rychlostí. Běžné systémy protivzdušné obrany, stavěné na sestřelování letadel, dronů či pomalejších střel s plochou dráhou letu, ji proto zachytit nedokážou. Verze PAC-3 systému Patriot byla vyvinuta právě pro tento typ hrozby a cíl ničí přímým zásahem. Kyjev proto o další interceptory opakovaně žádá, aby zvládl stále početnější ruské salvy.
Podle prohlášení ministerstva zahraničí USA bude hlavním dodavatelem americká společnost Lockheed Martin. Úřad zdůraznil, že se obchodu neúčastní žádné americké peníze. Ukrajina nákup uhradí z příspěvků Kanady, Německa a Norska, které poputují přes americký program JUMPSTART, a z vlastních prostředků financovaných z půjčky Evropské unie na podporu Ukrajiny. Washington dodal, že prodej podpoří zahraničněpolitické a bezpečnostní cíle Spojených států, protože posílí bezpečnost partnerské země, kterou označil za sílu politické a ekonomické stability v Evropě.
Agentura Reuters označila schválení za jeden z nejvýznamnějších kroků k dodávkám obranných zbraní Kyjevu od nástupu druhé Trumpovy administrativy. S odvoláním na dva lidi obeznámené s rozhodnutím zároveň napsala, že dodávky se nečekají dřív než na začátku příští dekády. Ukrajinské ministerstvo obrany podle agentury tlačí na Pentagon, aby termín uspíšil – například tak, že by Kyjev dostal střely z existujících amerických zásob a ty by se následně doplnily z nové výroby. Zelenskyj sám varoval, že čekání může trvat roky.
Výrobní kapacita jako úzké hrdlo
Zájem o interceptory dnes převyšuje to, co průmysl dokáže vyrobit. Americká armáda v červenci zadala Lockheedu kontrakt v hodnotě až 58,6 miliardy dolarů na produkci střel Patriot. Firma podle Reuters slibuje do konce roku 2030 ztrojnásobit výrobní kapacitu verze PAC-3 MSE a o polovinu navýšit počet pracovních míst v závodě v Camdenu v Arkansasu, z 1 200 na zhruba 1 850.
Spor Zelenského s Trumpem
Souhlas s prodejem následuje po období napětí mezi Kyjevem a Washingtonem. Na začátku měsíce Spojené státy zmírnily sankce vůči Rusku v rámci dohody o dodávkách ruské nafty a prezident Donald Trump kritizoval Zelenského za ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Americký prezident tehdy prohlásil, že je načase, aby Ukrajina dostala nového lídra, který uzavře dohodu o ukončení války. Vztahy se uklidnily poté, co Zelenskyj 20. října jednal s americkými vyslanci v Oslu.
Rusko zahájilo plnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Už předtím anektovalo Krym a obsadilo části Donbasu na východě země.
Lavrov v Atlantě bez společné fotografie
Rozpory kolem války se ve stejné době projevily i na schůzce šéfů diplomacií skupiny G20 v americké Atlantě, kterou hostí americký ministr zahraničí Marco Rubio. Evropští diplomaté odmítli pózovat na oficiální společné fotografii s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem a pořadatelé tradiční „rodinné foto“ nakonec zrušili. Britský ministr zahraničí Ed Miliband se podle zahraničních médií obrátil přímo na Lavrova: „Řeknu to ruskému ministrovi zahraničí přímo: všichni víme, kdo je v této válce agresorem.“ Jeho vládu obvinil ze zabíjení nevinných civilistů na Ukrajině. Polský vicepremiér Radosław Sikorski novinářům řekl, že s Lavrovem nechce být fotografován víc lidí než jen on.
Co to znamená pro Česko
Pro Českou republiku má obchod několik rovin. Bezpečnostní je nejpřímější: schopnost Ukrajiny bránit svá města a elektrárny před balistickými raketami ovlivňuje, jak dlouho a s jakou intenzitou bude válka na východní hranici NATO pokračovat a jaký tlak ponese evropská obrana.
Druhá je finanční. Část nákupu pokryje půjčka Evropské unie na podporu Ukrajiny a Česko jako členský stát nese spoluodpovědnost za společné unijní nástroje. Samotná konstrukce obchodu – zbraně vyrábí Amerika, platí evropští a kanadští spojenci a unijní peníze – ukazuje model, k němuž se pomoc Kyjevu pod druhou Trumpovou administrativou posunula: Washington dodává, Evropa financuje.
Třetí se týká průmyslu a vlastní obrany. Když výrobní linky Lockheedu obsluhují americkou armádu, Ukrajinu i evropské spojence současně, prodlužují se čekací lhůty pro všechny zákazníky. Česko systém Patriot neprovozuje, ale stejně jako ostatní členové NATO buduje protivzdušnou obranu v době, kdy je o interceptory celosvětově nouze. Válka na Ukrajině jasně ukázala, že bez dostatečných zásob protiraketových střel zůstává i dobře vyzbrojená země vůči balistickým raketám zranitelná.
Co sledovat dál
Klíčové bude, zda Pentagon vyhoví ukrajinské žádosti a uvolní střely z vlastních zásob dřív, než se rozběhne nová výroba. Stejně důležité zůstává, zda nedávno uklidněné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem vydrží i při dalších jednáních o možném ukončení války.
