Brent poprvé od května nad 114 dolarů, akcie navíc tíží obavy o boom AI
Na finanční trhy dopadly v jednom týdnu dvě rány naráz. Severomořská ropa Brent se v pátek poprvé od května vyšplhala nad 114 dolarů za barel, protože investoři se obávají nové eskalace na Blízkém východě. Zároveň se propadly technologické akcie, které tíží pochybnosti, zda vydrží investiční boom kolem umělé inteligence.
Podle obchodních dat z londýnské burzy ICE se prosincový kontrakt na Brent dostal nad 114 dolarů poprvé od 5. května a během pátečního rána vystoupal až na 114,72 dolaru za barel. Americká ropa WTI se zároveň obchodovala nad hranicí 100 dolarů. Za celý týden si podle serveru Oilprice Brent připsal zhruba šest dolarů.
Co táhne ceny ropy nahoru
Za růstem stojí geopolitika, ne nedostatek ropy na trhu. Jemenští Húsíové, které podporuje Írán, se přihlásili k útokům na saúdskoarabský přístav Janbu u Rudého moře a ke smrtícím úderům na ropné pole a letiště v Saúdské Arábii, tedy u největšího vývozce ropy na světě. K tomu se přidaly zprávy, že Spojené státy a Izrael chystají obnovení úderů na Írán po amerických volbách v polovině volebního období, které se konají 3. listopadu. Informovala o tom americká televize NBC News. Podle ní íránští představitelé pohrozili rozsáhlou odvetou a jako možné cíle zmínili datová centra na Blízkém východě a podmořské internetové kabely.
Trhy tak znovu započítávají riziko, které poslední měsíce spíše odsouvaly stranou. Regionální válka začala koncem února. Ropa se od té doby pohybovala ve vlnách podle toho, jak se střídaly naděje na dohodu s obavami z dalších bojů. Agentura AP uvedla, že v říjnu Brent kolísal mezi 97 a 112 dolary podle toho, jak trhy odhadovaly, kdy válka s Íránem dovolí energetice vrátit se k normálu.
Umělá inteligence jako druhý zdroj nervozity
Ropa ale nebyla jediným důvodem výprodejů. Už ve čtvrtek se propadly hlavně technologické akcie. Technologický index Nasdaq Composite odepsal 2,6 procenta, což byl jeho nejhorší den od června. Širší index S&P 500 klesl o 1,2 procenta. Přesto zůstává poblíž rekordních hodnot, kterých dosáhl začátkem října.
Vlna začala už v Asii, kde je hodně technologických firem. Jihokorejský index Kospi podle AP spadl o 3,5 procenta, hongkongský Hang Seng o tři procenta a japonský Nikkei 225 o 2,7 procenta. Akcie čipového výrobce Nvidia, největší firmy na Wall Street podle tržní hodnoty, odepsaly 3,8 procenta.
Investoři se obávají, že velké firmy nezískají dost peněz na další kolo obřích investic do datových center a infrastruktury pro umělou inteligenci. Obavy přiživil i šéf Nvidie Jensen Huang. Podle NBC News řekl v televizi CNBC, že kapitál na financování investičního boomu kolem AI je kvůli vyšším úrokovým sazbám a velkému objemu už přislíbených výdajů vzácný. Makrostratég Deutsche Bank Henry Allen napsal klientům, že trhy mají za sebou další těžký den, protože investoři řeší obavy o růst AI, dražší ropu a napjaté veřejné finance.
Obě hrozby se navíc navzájem posilují. Dražší energie zvyšují náklady a inflační očekávání. To může centrální banky odradit od snižování sazeb, a dražší úvěr pak ztěžuje financování nákladných projektů, na kterých technologický boom stojí.
Co to znamená pro Česko
Česká republika nemá vlastní významnou těžbu ropy, takže skoro všechnu dováží. Světová cena Brentu se proto do cen na českých čerpacích stanicích promítá se zpožděním, ale spolehlivě.
Česká vláda na vysoké ceny paliv už zareagovala. Od 1. října znovu reguluje ceny benzinu a nafty. Ministerstvo financí každý pracovní den vyhlašuje maximální přípustné ceny podle nařízení vlády č. 172/2026 Sb. Na čtvrtek 22. října stanovilo strop 45,19 korun za litr benzinu a 48,60 korun za litr nafty, obojí včetně DPH. Pro říjen vláda také snížila spotřební daň z nafty na evropské minimum. Regulace zatím platí do 31. října a vláda uvedla, že ji může prodloužit. Další růst ceny ropy by tak tlačil nahoru i vyhlašované stropy. Rozhodnutí o prodloužení regulace se proto stane jednou z klíčových otázek příštích dní.
Regulace cen paliv v Česku
- Platnost: od 1. října do 31. října, s možností prodloužení
- Strop na 22. října: benzin 45,19 Kč/l, nafta 48,60 Kč/l včetně DPH
- Právní základ: nařízení vlády č. 172/2026 Sb.
- Spotřební daň z nafty pro říjen snížena na evropské minimum
Cenová regulace pohonných hmot má v regionu nejednoznačnou pověst. Maďarsko zastropovalo ceny paliv po roce 2021. Opatření nakonec ukončilo, když se na některých čerpacích stanicích objevil nedostatek paliva. Takovou zkušenost mají regulátoři v celé střední Evropě na paměti.
Dražší ropa se netýká jen řidičů. Zdražuje dopravu, logistiku i chemickou výrobu a přes ně se dostává do inflace, kterou sleduje Česká národní banka při rozhodování o úrokových sazbách. Server Oilprice zároveň informoval, že ceny zemního plynu v Evropě vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2022. To je pro energeticky náročný český průmysl další nepříjemná zpráva.
Nervozita kolem umělé inteligence se Česka týká nepřímo, ale citelně. Mnoho českých drobných investorů má peníze v globálních a amerických akciových fondech, v nichž mají technologičtí giganti velkou váhu. Pro české exportéry, kteří dodávají hlavně do Německa a dalších zemí EU, je pak klíčové, zda souběh drahé energie a otřesů na akciových trzích nezpomalí poptávku v Evropě.
Na co se dívat dál
Zkušenost z roku 2022 ukazuje, jak rychle se může drahá ropa promítnout do inflace. Po ruské invazi na Ukrajinu se tehdy Brent dostal výrazně nad sto dolarů a Evropa i Česko pak čelily nejrychlejšímu zdražování za celá desetiletí. Zda se tento scénář zopakuje, záleží hlavně na vývoji na Blízkém východě.
Trhy teď sledují tři věci. Zaprvé, zda Spojené státy a Izrael skutečně obnoví údery na Írán a jak by Teherán odpověděl. Zadruhé, zda pokračují útoky Húsíů na saúdskou energetickou infrastrukturu. Zatřetí, jak se k tomu postaví centrální banky. Pro české řidiče a firmy bude nejbližším bodem konec října, kdy vláda musí rozhodnout, zda cenové stropy na paliva prodlouží.
