Rusko odmítá Evropu u jednání v Abú Zabí, Stubb tvrdí opak
Evropské státy nebudou sedět u stolu, až se Rusko, Ukrajina a Spojené státy v listopadu znovu sejdou v Abú Zabí. Prohlásil to Jurij Ušakov, poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku. Finský prezident Alexander Stubb však tvrdí opak. Zatímco se Moskva a Helsinky přou o podobu jednání, Velká Británie a Nizozemsko oznámily další pomoc Kyjevu ve výši miliard eur a liber.
Dvě verze jednoho telefonátu
Ruská agentura Interfax citovala Ušakova, podle něhož během úterního telefonátu, v němž Vladimir Putin mluvil s finským prezidentem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, o případné účasti Evropanů nepadlo ani slovo. Rozhovor trval zhruba devadesát minut. V televizním pořadu Vesti pak Ušakov podle agentury TASS zopakoval, že se jednání vracejí k trojstrannému formátu a pozvat k nim Evropany se zatím neplánuje.
Stubb popsal tentýž hovor jinak. Na zasedání Severské rady v Helsinkách uvedl, že se evropské země listopadových jednání v Abú Zabí zúčastní. Finský prezident podle ukrajinského serveru Censor.net také řekl, že telefonát připravil společně s Ukrajinou a Spojenými státy a navázal jím na schůzku v Oslu z 20. října. Stubb i Støre přitom podle dostupných zpráv zdůrazňovali, že mluvili za vlastní země, nikoli za celou Evropu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová naznačila, že přímý kontakt s Kremlem nepůsobí jako společný evropský postup. Podle finských médií uvedla, že telefonát nebyl s ostatními státy kontinentu koordinován.
Zelenskyj chce Evropu u stolu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na středeční tiskové konferenci v Nizozemsku oznámil, že trojstranná jednání s Ruskem a USA proběhnou od 6. do 10. listopadu ve Spojených arabských emirátech. Dodal, že Kyjev chce, aby se jich účastnila i Evropa, a že jsou potřeba jednota a silnější tlak na Rusko.
Spor o to, kdo k jednacímu stolu usedne, není jen procedurální. Evropské státy patří k největším dárcům vojenské i civilní pomoci Ukrajině, dlouhodobě nesou ekonomické náklady sankcí vůči Rusku a válka se navíc týká bezpečnosti celého kontinentu. Moskva naopak už delší dobu dává přednost tomu, aby o Ukrajině jednala přímo s Washingtonem. Analytici v tom často vidí snahu oslabit roli Evropské unie, Kreml však tento výklad odmítá.
Spor má i historickou ozvěnu. Když se v minulé dekádě jednalo o válce na východě Ukrajiny, seděly u stolu v takzvaném normandském formátu Francie a Německo a výsledkem byly minské dohody, které ovšem trvalý mír nepřinesly. Dnešní model, v němž hlavní roli hrají Spojené státy, zatímco Evropa zůstává stranou, představuje zásadní posun.
Nizozemsko a Británie přidávají
Zelenskyj se v Nizozemsku setkal s premiérem Robem Jettenem. Ten přislíbil na vojenskou podporu Ukrajiny během letošní zimy dalších 500 milionů eur, které poslouží k nákupu dronů a jiného vybavení pro posílení obrany. Ukrajinského prezidenta měl ve středu přijmout také král Vilém Alexandr.
Ještě před Zelenského příjezdem ohlásila nizozemská vláda nový balík pomoci za 1,2 miliardy eur na období příštích tří let. Do konce roku k němu přidá 40 milionů eur do Fondu na podporu ukrajinské energetiky (Ukraine Energy Support Fund). „Podpora obnovy a rekonstrukce nemůže čekat na příměří. Ukrajina potřebuje naši pomoc právě teď – vojenskou, ale také sociální a ekonomickou,“ řekl během středeční návštěvy Kyjeva nizozemský ministr zahraničního obchodu a rozvojové spolupráce Sjoerd Sjoerdsma. „Ať jste na bojišti jakkoli úspěšní, je také zásadní, aby energetické soustavy, nemocnice a produkce potravin dál fungovaly,“ dodal.
Ze Spojeného království přišel ještě větší příslib. Zelenskyj po středečním ranním telefonátu poděkoval britskému premiérovi Andymu Burnhamovi za nově oznámený balík pomoci v hodnotě 10 miliard liber. Na sociálních sítích ho označil za „opravdu silný a velmi včasný krok“, který přichází ve chvíli, kdy Rusko musí vidět a cítit, že Ukrajina nezůstane sama. Balík podle Downing Street zahrnuje 500 milionů liber na dodatečnou vojenskou podporu od ministerstva obrany. Tyto peníze mají podle úřadu premiéra během zimy zacelit naléhavé mezery v ukrajinské protivzdušné obraně.
Co to znamená pro Česko
Podoba jednání v Abú Zabí je pro Českou republiku podstatná ze dvou důvodů. Jako člen NATO a Evropské unie nese spolu s ostatními spojenci důsledky jakékoli dohody o konci války – od budoucího uspořádání bezpečnosti na východním křídle aliance po otázku, jak dlouho a v jaké formě zůstanou v platnosti sankce vůči Rusku. Pokud se o těchto věcech bude rozhodovat bez evropských států, menší země, jako je Česko, nebudou mít na výsledek téměř žádný vliv.
Druhý důvod je praktický. Případné příměří či mírová dohoda by otevřely otázku poválečné obnovy Ukrajiny. Nizozemský ministr Sjoerdsma přitom připomněl, že s ní nelze čekat na konec bojů. Česká vláda i tuzemské firmy se o účast na obnově zajímají už teď, a na tom, kdo a za jakých podmínek o budoucnosti země rozhoduje, proto záleží i domácím exportérům.
Rozpor mezi Ušakovem a Stubbem ukazuje, že ani týden a půl před začátkem jednání není jasné, kdo u stolu vlastně usedne. Rozhodne se to nejpozději 6. listopadu, kdy se mají strany ve Spojených arabských emirátech sejít. Teprve tehdy se uvidí, zda Evropa dostane prostor, o který žádá Kyjev, nebo zda zůstane v roli, kterou jí přisuzuje Moskva: platí pomoc, ale nevyjednává.
