Zelenskyj v Oslu jedná s Witkoffem uprostřed sporu o americká varování
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jedná v Oslu se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. Schůzka přichází ve chvíli, kdy se vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem zhoršují. Americký ministr zahraničí Marco Rubio krátce předtím odmítl jako „skandální“ obvinění, že Ukrajinci umírají, protože Spojené státy zadržují zpravodajské informace, které Kyjev potřebuje.
Podle norského premiéra Jonase Gahra Støreho požádal Zelenskyj Norsko a sousední Finsko, aby rozhovory s USA a evropskými spojenci uspořádaly „v kritické době pro Ukrajinu“. Zelenskyj se nejprve sešel se Størem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem, teprve potom osobně s Witkoffem. Zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se jednání účastnil přes videopřenos.
Spor o varování před raketami
Rubio reagoval na slova Serhije Beskrestnova, kterého zdroj označuje za Zelenského hlavního vojenského poradce a který je známý pod přezdívkou „Flash“. Beskrestnov řekl BBC, že kvůli chybějícím spolehlivým americkým varováním, mimo jiné před odpaly balistických raket, přicházejí lidé o život. „Vypadá to velmi zvláštně,“ řekl. „Někdy tu informaci dostaneme před útokem, jindy ne.“
Rubio, který je právě na návštěvě Indie, novinářům připustil, že protiletadlové střely Patriot možná na Ukrajinu ještě nedorazily. Zároveň trval na tom, že Washington Kyjevu nic záměrně neodepřel. V úterý se objevily nepotvrzené zprávy, že další dodávku střel Patriot dosud nikdo neschválil. Pro Ukrajinu na tom hodně záleží, protože Patrioty jsou jedinou účinnou zbraní proti ruským balistickým raketám.
Zelenskyj před jednáním v Oslu uvedl, že s Rubiem vedl „konstruktivní diskusi“ o tom, že Ukrajina potřebuje americká včasná varování, protiraketové střely a internetovou síť Starlink společnosti SpaceX. Skupina amerických senátorů z obou stran minulý týden vyzvala k naléhavému prošetření toho, proč je rychlost Starlinku na Ukrajině omezená.
Jak se vztahy zhoršily
Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech roste. Trump prohlásil, že je čas, aby Ukrajina dostala nového prezidenta, a naposledy i to, že je čas, aby „za Ukrajinu vyjednával někdo jiný“.
Zelenskyj si do Osla vzal Rustema Umerova a vlivného poslance Davyda Arachamiju. Oba začátkem měsíce jednali v Miami s Witkoffem a Kushnerem. Tamní rozhovory podle dostupných zpráv náhle skončily, když se ukrajinská delegace dozvěděla o Trumpově oznámení: Moskva podle něj okamžitě dodá přes 300 000 tun nafty do USA a na další trhy a americké sankce na vývoz ruské nafty tím končí. Zelenskyj to nazval „šťastným narozeninovým dárkem pro Putina“.
Do sporu se promítá i americká domácí politika. Před listopadovými volbami do Kongresu, které se konají v polovině prezidentského mandátu, viní Trump ukrajinské útoky na ruské rafinerie z rekordních cen pohonných hmot. Ceny rostou od začátku války proti Íránu, kterou vedou Spojené státy.
Viceprezident JD Vance v televizním rozhovoru řekl, že Ukrajina je „v některých ohledech určitě partnerem“, ale USA s ní mají občas rozdílné zájmy. Jako příklad uvedl, že by podle něj Kyjev měl přestat útočit na ruskou energetiku. „Pokud vím, nemáme s Ukrajinou formální spojenectví. Nejsou v NATO a nemyslím si, že by v něm měli být,“ dodal.
Kreml naopak dává najevo vstřícnost vůči Washingtonu. Mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Moskva „velmi oceňuje zprostředkovatelské úsilí amerických vyjednavačů“, a doufá, že se setkání s Trumpovým vyslancem podaří brzy zorganizovat. Zatím není jasné, jestli Witkoff z Osla pocestuje do Ruska.
Severská role a evropské obavy
Støre uvedl, že cílem jednání je dostat vztahy na „konstruktivnější cestu“. Novinářům v norském parlamentu řekl, že chtějí, aby válka skončila diplomatickou cestou a trvalým a spravedlivým mírem. Norsko má s takovou rolí zkušenosti. Je sice členem NATO, ale ne Evropské unie, a dlouhodobě se profiluje jako zprostředkovatel mírových rozhovorů. Finsko vstoupilo do NATO až po ruské invazi na Ukrajinu a s Ruskem sdílí dlouhou hranici.
Evropští lídři se znepokojením sledují, co Spojené státy v poslední době vzkazují Rusku. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí mluvil o „smíšených obrazech a vzkazech“ ohledně války. Řekl, že se snaží americkou vládu přesvědčit, že jde o věc, kterou je třeba „vyřešit společně“. Připomněl také, že USA od začátku roku 2025 obranu Ukrajiny neplatí a břemeno nesou Evropa a další země. „Pro naše rozpočty je to opravdu velké úsilí, pro Evropskou unii je to opravdu velká věc, ale děláme to a budeme se snažit v tom pokračovat, dokud tahle strašná válka neskončí,“ řekl pro Bloomberg TV.
Co to znamená pro Česko
Pro Českou republiku z rozkolu mezi Kyjevem a Washingtonem plynou hned tři věci. První se týká bezpečnosti. Česko stojí na americkém závazku k obraně Evropy v rámci NATO. Když americký viceprezident veřejně zdůrazňuje rozdíl mezi spojencem a partnerem, sledují to v Praze stejně pozorně jako v jiných středoevropských metropolích, které mají s ruskou mocí historickou zkušenost.
Druhá souvisí s penězi. Pokud platí Merzova slova, že podporu Ukrajiny nesou hlavně evropské země, týká se to i Česka jako člena EU. Diskuse o tom, kolik dát na podporu Ukrajiny a na vlastní obranu, se tím bude dál vyostřovat i v české politice.
Třetí se týká energie a peněz v peněženkách. Ceny pohonných hmot na světových trzích, ruský vývoz ropných produktů i útoky na ruské rafinerie se nakonec promítají do cen u českých čerpacích stanic a do nákladů českých firem. Američtí politici je navíc začínají používat jako argument proti Kyjevu.
Co sledovat dál
Zelenskyj měl po jednání vystoupit na tiskové konferenci s norským a finským protějškem. Witkoff se k nim podle norské vlády připojit neměl. Další vývoj ukáže, jestli americký vyslanec pojede do Moskvy, jestli Washington schválí další dodávky střel Patriot a jak se do americké politiky vůči Ukrajině promítnou blížící se volby do Kongresu. Rusko zahájilo plnou invazi na Ukrajinu v roce 2022.
