Witkoff jednal v Oslu se Zelenským, míří do Moskvy kvůli míru i americkému vězni
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff se v úterý 20. října sešel v norském Oslu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Washington se tím snaží znovu rozhýbat mírová jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Z Norska má Witkoff podle amerických i ukrajinských médií zamířit do Ruska, kde chce předložit Vladimiru Putinovi návrhy, které připravil spolu s Kyjevem a evropskými partnery. Součástí cesty má být také snaha dosáhnout propuštění amerického občana Stephena Hubbarda, kterého Spojené státy považují za neprávem zadržovaného.
Kdo se v Oslu sešel
Schůzku podle norského premiéra Jonase Gahra Støreho zorganizovaly Norsko a Finsko na Zelenského žádost. „Prezident Zelenskyj se obrátil na Norsko a Finsko s prosbou o uspořádání schůzky v rámci probíhajícího diplomatického úsilí v kritické chvíli pro Ukrajinu,“ uvedl Støre. Vedle něj se jednání zúčastnil finský prezident Alexander Stubb. Podle agentury Reuters do Osla dorazili také zástupci takzvané skupiny E4, tedy Spojeného království, Francie, Německa a Polska, a dále Evropské unie a NATO.
Witkoff přijel osobně, Trumpův zeť Jared Kushner, který s ním na ukrajinském dossier dlouhodobě spolupracuje, se měl podle Reuters připojit na dálku kvůli nemoci. Zelenskyj na sociálních sítích oznámil, že ho čekají „důležitá jednání“, včetně dvoustranné schůzky s Witkoffem.
Nejmenovaný americký představitel serveru Axios popsal smysl celé cesty takto: „Trump řídí intenzivní proces, jehož cílem je spolu s Ukrajinou a Evropou vypracovat komplexní mírový návrh, a dalším krokem je ověřit, zda tato práce může posloužit jako základ pro seriózní jednání s Ruskem.“ Witkoff podle něj doufá, že se v Rusku setká přímo s Putinem. Deník The New York Times uvedl, že do Ruska má odcestovat hned následující den. Agentura Reuters ovšem upozornila, že plány cest a schůzek zůstávají předběžné a mohou se změnit.
Případ Stephena Hubbarda
Vedle velké diplomacie nese Witkoffova cesta i konkrétní lidský rozměr. Stephen Hubbard je podle serveru The Kyiv Independent dvaasedmdesátiletý Američan, učitel v důchodu, kterého ruské síly zadržely v roce 2022 v Izjumu v Charkovské oblasti. V té době měl podle dostupných zpráv sloužit v ukrajinské jednotce územní obrany. Washington jeho věznění považuje za nezákonné.
Výměny a propouštění zadržených Američanů patří k nástrojům, kterými Trumpova administrativa s Moskvou opakovaně testuje, zda je možné se dohodnout i na větších věcech. Kreml takové gesto obvykle nabízí jako projev dobré vůle, aniž by tím ustoupil v otázkách, na kterých mu záleží nejvíc.
Napjaté vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem
Schůzka v Oslu přichází v době, kdy jsou vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy napjatější než kdykoli v posledních měsících. Zlom podle ukrajinských médií přinesl 9. říjen, kdy Trump oznámil s Putinem nečekanou dohodu o naftě, která má Rusku umožnit vývoz paliva. Od té doby si oba prezidenti vyměňují ostrou veřejnou kritiku. Trump o svém ukrajinském protějšku prohlásil, že „nechce tuhle válku ukončit a pravděpodobně nikdy nechtěl“. Zelenskyj v rozhovoru pro televizi NBC News varoval, že pokud by se Spojené státy postavily na stranu Ruska, byla by to „historická chyba“.
Kyjev zároveň obviňuje Washington, že využívá vojenskou pomoc a přístup k technologiím jako páku, aby Ukrajinu přiměl zastavit útoky na ruské ropné rafinerie. Na Ukrajině sílí obavy, že by se mohly zdržet dodávky protivzdušných systémů Patriot, a Zelenskyj podle ukrajinské agentury UNN uvedl, že Spojené státy omezily sdílení zpravodajských informací. Trump také opakovaně prohlásil, že by Ukrajina měla uspořádat volby a vyměnit svého prezidenta.
Diplomatické kyvadlo mezi Moskvou a Kyjevem přitom není nové. Witkoff s Kushnerem jednali s Putinem v Moskvě už na začátku září a den nato pokračovali v Kyjevě se Zelenským. Rozhovory tehdy označili za věcné a Witkoff se nechal slyšet, že je „velmi povzbuzen“. Žádný průlom ale nepřišel. Strany se dál rozcházejí především v otázce územních ústupků.
Do jednání navíc vstupuje americká domácí politika. Do listopadových voleb do Kongresu zbývají dva týdny a Trump podle deníku The Hill pokračuje v předvolební kampani po amerických státech.
Proč zrovna Oslo
Volba norské metropole má svou logiku. Norsko se už desítky let profiluje jako zprostředkovatel v konfliktech, jejichž aktéři spolu přímo mluvit nechtějí. Nejznámějším příkladem jsou dohody z Osla z let 1993 a 1995 mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny, které začaly tajnými rozhovory právě pod norskou záštitou. Finsko, které po ruské invazi na Ukrajinu opustilo dlouholetou neutralitu a vstoupilo do NATO, sdílí s Ruskem nejdelší hranici ze všech členů Aliance. Přítomnost obou severských zemí tak dává Kyjevu možnost mluvit s Washingtonem na půdě spojenců, kteří mají s Moskvou vlastní zkušenost.
Co to znamená pro Česko
Pro Českou republiku nejde o vzdálenou diplomacii. Podoba případného příměří nebo mírové dohody přímo ovlivní bezpečnost východního křídla NATO, k němuž Česko patří. Pokud by Ukrajina byla tlačena k ústupkům bez pevných bezpečnostních záruk, Aliance by musela počítat s Ruskem, které si válkou vybojovalo část území souseda. To by se promítlo do debat o obranných výdajích, rozmístění spojeneckých sil i o české armádě.
Česko zároveň patří k zemím, které Ukrajině pomáhají nejvýrazněji, mimo jiné muniční iniciativou, přes kterou se Kyjevu dodávají dělostřelecké granáty z trhů mimo Evropskou unii. Kdyby se Washington od Ukrajiny vzdaloval, rostl by tlak na evropské státy včetně Česka, aby výpadek americké pomoci nahradily. Česká republika přitom při jednání v Oslu přímo nesedí. Hlas středoevropského regionu ve skupině E4 zastupuje Polsko a Česko tak své zájmy prosazuje hlavně prostřednictvím EU a NATO.
Ekonomický rozměr má i americko-ruská dohoda o naftě. Jakékoli uvolňování ruského vývozu paliv naráží na sankční režim, který Evropská unie budovala od roku 2022, a může ovlivnit ceny na evropském trhu s pohonnými hmotami, na kterém závisí i čeští dopravci a průmysl.
Na co se dívat
Hlavní otázkou nejbližších dnů je, zda se Witkoff v Rusku skutečně setká s Putinem a jakou odpověď Kreml dá na návrhy připravené s Kyjevem a Evropany. Konkrétnějším měřítkem úspěchu bude, jestli se podaří dosáhnout propuštění Stephena Hubbarda. Pro Ukrajinu bude neméně důležité, zda se po Oslu zlepší její vztahy s Washingtonem, včetně dodávek protivzdušné obrany a sdílení zpravodajských informací, zatímco diplomacie pokračuje.
