Putin navrhuje summit s Trumpem a Si Ťin-pchingem o Ukrajině, Zelenskyj by chyběl
Ruský prezident Vladimir Putin přišel s návrhem, aby o ukončení války na Ukrajině jednali on sám, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se schůzky podle návrhu neúčastnil. Informoval o tom americký deník The Wall Street Journal. Podle něj Moskva usiluje o dohodu, která by válku ukončila za podmínek výhodných pro Rusko.
Putin podle zpráv nadhodil myšlenku třístranného setkání během telefonátu s Trumpem 9. října. Schůzka by se měla konat v Číně příští měsíc. Některá média ji spojují s listopadovým summitem asijsko-pacifických ekonomik v Šen-čenu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov deníku potvrdil, že se o možném summitu jedná. Zároveň ale řekl, že zatím nepanuje jasná představa o samotném setkání ani o jeho programu. Všechny tři strany podle něj připouštějí jen hypotetickou možnost, že se schůzka uskuteční.
Washington zatím neřekl ano
Trump na návrh zatím nepřistoupil. Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel ale podle zpráv uvedl, že by mu americký prezident mohl být otevřený, protože chce dosáhnout konce války. Trump už během předvolební kampaně opakovaně sliboval, že válku rychle ukončí. Odklad dalších sankcí proti Rusku hájí tím, že nechce Moskvu odradit od jednacího stolu. Zelenského zároveň opakovaně obvinil, že konec války nechce.
Z Pekingu přišly podle dostupných zpráv opatrné signály. Čína by o setkání byla ochotná uvažovat, pokud s ním bude souhlasit Washington. Peking se od začátku ruské invaze prezentuje jako neutrální strana a vyzývá k jednání. Zároveň ale s Moskvou udržuje úzké politické a hospodářské vztahy, a západní vlády proto jeho neutralitu dlouhodobě zpochybňují.
Na summitu by chyběla nejen Ukrajina, ale podle zpráv ani hlavní evropské státy a Evropská unie, přestože právě evropské země nesou velkou část vojenské a finanční podpory Kyjeva. The Wall Street Journal upozorňuje, že by setkání tří velmocí bez prezidenta napadené země nemělo obdoby a v Evropě by vyvolalo velké znepokojení.
Ozvěna Jalty
Deník návrh vykládá jako součást Putinovy snahy vrátit diplomacii k logice sfér vlivu, kdy si velmoci rozdělují rovnováhu sil přímo mezi sebou a menší státy se jen přizpůsobují. Jde o jeden z možných výkladů. Kreml své záměry takto nepopisuje. Řada komentátorů v této souvislosti připomíná konferenci na Jaltě z února 1945. Tam Spojené státy, Sovětský svaz a Velká Británie jednaly o poválečném uspořádání Evropy, a to i o osudu států, jejichž zástupci u jednacího stolu neseděli.
Pro Kyjev by takový formát znamenal přesný opak zásady, kterou Ukrajina i její západní spojenci od začátku války opakují: o Ukrajině se nemá rozhodovat bez Ukrajiny. Zelenskyj mezitím jedná s Trumpovými vyslanci a podle zpráv by se mohl s americkým týmem osobně setkat už v nejbližších dnech.
Co to znamená pro Česko
Pro českého čtenáře má myšlenka velmocí, které rozhodují o zemi bez její účasti, zvlášť citlivý historický rozměr. Mnichovská dohoda z roku 1938, kterou podepsaly Německo, Itálie, Velká Británie a Francie bez účasti Československa, je v české paměti dodnes synonymem pro jednání „o nás bez nás“. Srovnání není přesné, protože okolnosti jsou úplně jiné. Přesto vysvětluje, proč právě ve střední Evropě vyvolávají podobné návrhy silné reakce.
Praktický dopad je především bezpečnostní. Česká republika je členem NATO i Evropské unie a podobu míru na Ukrajině bude pociťovat přímo. Dohoda, která by Rusku umožnila podržet si územní zisky nebo omezit budoucí obranyschopnost Ukrajiny, by podle kritiků takového přístupu mohla Moskvu povzbudit k dalšímu tlaku na východní křídlo aliance. Na tom závisí, kolik budou Česko a další spojenci muset vynakládat na vlastní obranu a jak velké jednotky NATO bude potřeba držet v regionu.
Kdyby Evropa z jednání vypadla, oslabilo by to i vliv Prahy. Česká diplomacie prosazuje své zájmy v otázce Ukrajiny hlavně přes Evropskou unii a NATO. Pokud by se rozhodovalo v trojúhelníku Washington–Moskva–Peking, tyto kanály by ztratily váhu. Česko je navíc jednou ze zemí, které po začátku invaze přijaly velký počet ukrajinských uprchlíků. Podmínky a trvalost případného příměří proto ovlivní i to, kolik z nich se bude moci vrátit domů.
Pozornost si zaslouží také role Číny. Pokud by Peking získal místo mezi hlavními zprostředkovateli evropského bezpečnostního uspořádání, posílil by tím svou pozici vůči Evropě. Česko přitom s Čínou dlouhodobě řeší otázky obchodu, investic i bezpečnosti kritické infrastruktury.
Co sledovat
Návrh je zatím jen ruskou nabídkou, nikoli dohodnutým formátem. Rozhodující bude, jak se k němu postaví Trump a zda Peking podmíní svou účast americkým souhlasem, jak naznačují zprávy. Další vodítko přinesou chystaná jednání Zelenského s americkými vyslanci a reakce evropských vlád, které na summitu podle všeho nemají mít místo. Pokud se setkání skutečně uskuteční v Číně v listopadu, půjde o jeden z nejdůležitějších diplomatických momentů od začátku války.