Kreml chce jednat o válce s Ukrajinou a USA, Evropu zatím ke stolu nezve
Moskva chce, aby se příští kolo rozhovorů o ukončení války na Ukrajině konalo nejprve ve třístranném formátu, tedy mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy. Zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov to podle agentury Interfax řekl dnes. Novináři se ho zeptali, zda by se jednání mohl účastnit i některý evropský stát. Přímo neodpověděl, z jeho slov ale vyplynulo, že v počáteční fázi ne.
Svůj postoj zdůvodnil navázanou spoluprací s Washingtonem. „S Američany máme pracovní kontakty. Je proto samozřejmě logické, aby se alespoň první kola jednání konala v třístranném formátu,“ citovala Ušakova státní agentura TASS. Formulace „alespoň první kola“ nechává možnost pozdějšího rozšíření otevřenou, Kreml však neřekl, kdy a za jakých podmínek by k němu mohlo dojít.
Jak se k jednáním dospělo
Ukrajina se ruské invazi brání už pátým rokem. Rusko podle údajů, které uvádí Česká tisková kancelář, okupuje zhruba 19 % území napadené země. Americký prezident Donald Trump se od svého návratu do Bílého domu v lednu 2025 snaží zprostředkovat konec války a zahájit mírová jednání. Delegace všech tří zemí se letos v třístranném formátu sešly už dvakrát, nejprve ve Spojených arabských emirátech v Abú Zabí a později v Ženevě. Klíčové sporné body, mezi nimi příměří, územní otázky a budoucnost okupovaných oblastí, však zůstaly bez dohody.
Ušakov se k evropské účasti vyjadřuje opakovaně. Před několika dny ruským agenturám řekl, že o přizvání evropských zástupců se vůbec nemluví a nic takového se nezvažuje. Zároveň připustil, že termín dalšího kola zatím není jistý a že ho může ovlivnit i konflikt na Blízkém východě. Ruská strana podle jeho slov konkrétní datum dosud nenavrhla.
Na opačné straně stojí evropští lídři. Představitelé Británie, Německa a Francie krátce předtím prohlásili, že Evropa bude mít v rozhovorech zprostředkovaných Spojenými státy svou roli. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle listu Vedomosti odpověděl, že přístup Evropy dialog s ní znemožňuje.
Ušakov dnes zmínil i přímý kontakt mezi prezidenty. Je přesvědčen, že by Vladimir Putin telefon zvedl, kdyby mu zavolal Volodymyr Zelenskyj, uvedl Interfax. „Putin nikdy hovor neodmítl,“ řekl. Podle TASS také zopakoval, že ukrajinský prezident může přijet do Moskvy. Kyjev takovou nabídku v minulosti nepřijal, protože schůzku na území agresora nepovažuje za rovnocenné jednání.
Proč Moskva chce Evropu mimo stůl
Ruská snaha jednat o válce především s Washingtonem má delší kořeny. Moskva Ukrajinu dlouhodobě popisuje jako součást sporu se Západem, v němž je jejím hlavním protějškem Amerika. Rozhovor s jedinou velmocí je pro Kreml přehlednější než vyjednávání s mnoha evropskými vládami, které Ukrajině dodávají zbraně, financují její rozpočet a podporují sankce proti Rusku.
Podle jednoho z možných výkladů chce Moskva s Washingtonem nejprve nastavit základní rámec dohody a Evropě ho předložit, až bude hotový. Evropské státy by pak ve skutečnosti mohly mít jen malý vliv na podmínky, s jejichž následky by se ale musely vyrovnat. Jejich vlády naopak opakují, že o bezpečnosti kontinentu nelze rozhodovat bez nich.
Taková debata není nová. Ve střední Evropě ji provází historická zkušenost s tím, jak silnější státy jednaly nad hlavami menších. V Česku se v této souvislosti připomíná Mnichovská dohoda z roku 1938, o níž rozhodli zástupci velmocí bez účasti Československa. Odtud pochází zásada, kterou Kyjev a jeho evropští spojenci často zdůrazňují: nic o Ukrajině bez Ukrajiny.
Co to znamená pro Česko
Kdo zasedne k jednacímu stolu, je pro Českou republiku otázka praktická, nejen symbolická. Země je členem NATO i Evropské unie a případná mírová dohoda určí poměry na východním křídle aliance. Pokud by se o příměří, demarkační linii nebo bezpečnostních zárukách rozhodovalo bez evropských států, Praha by neměla přímý vliv na podmínky, které se bezprostředně týkají jejího okolí.
Dotýká se to i peněz a průmyslu. Evropa nese velkou část finanční a vojenské pomoci Ukrajině a Česko se v ní výrazně angažuje, například iniciativou na nákup dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu. Zároveň hostí desítky tisíc ukrajinských uprchlíků. Na podobě dohody bude záležet, jak dlouho Ukrajina vojenskou podporu potřebuje a jak rychle se lidé budou moci vracet domů. Dohoda ovlivní také, zda a kdy se rozběhne poválečná obnova, o kterou mají zájem i české firmy.
Dalším tématem jsou sankce. Jejich režim proti Rusku schvaluje Evropská unie, nikoli Washington. Jakákoli dohoda, která by počítala s jejich zmírněním, se proto nakonec neobejde bez souhlasu evropských států včetně Česka. Právě tady má Evropa páku, i kdyby u prvních kol jednání chyběla.
Co sledovat dál
Termín příštího třístranného kola zatím nikdo nepotvrdil a podle Ušakova může jeho načasování ovlivnit i situace na Blízkém východě. Otevřené zůstává, zda Washington ruský požadavek na jednání bez Evropy přijme, nebo prosadí evropskou účast, kterou ohlásili lídři Británie, Německa a Francie. Důležité bude i to, jestli Kreml naplní slova o „prvních kolech“ a evropské státy později k jednání skutečně přizve.
