Evropská komise schválila poslední platbu z plánu obnovy, Česko dostane 951 milionů eur
Evropská komise schválila sedmou a zároveň poslední žádost České republiky o platbu z Nástroje pro oživení a odolnost. Jde o 951 milionů eur, tedy podle vládního přehledu zhruba 23 miliard korun. Oznámila to v tiskové zprávě vydané v Bruselu 29. října 2026. Tímto krokem se uzavírá peněžní stránka Národního plánu obnovy, ze kterého Česko čerpá od roku 2021.
Co je Nástroj pro oživení a odolnost
Tento nástroj (Recovery and Resilience Facility, RRF) tvoří jádro balíčku NextGenerationEU, který Evropská unie připravila jako odpověď na hospodářské dopady pandemie covidu-19. Na financování balíčku si Evropská komise poprvé v takovém rozsahu vypůjčila peníze na finančních trzích jménem celé Unie, což byl na poměry evropské integrace výjimečný krok.
Členské státy dostávají prostředky podle toho, jak plní předem dohodnuté reformy a investice. Tyto závazky se dělí na takzvané milníky a cíle: milník představuje kvalitativní krok, například přijetí zákona, kdežto cíl je měřitelný výsledek, třeba počet renovovaných budov. Teprve když Komise ověří, že stát závazky splnil, uvolní další splátku. Na rozdíl od klasických evropských fondů tak nerozhoduje proplácení faktur za konkrétní projekty, ale prokázaný výsledek.
Česká verze se jmenuje Národní plán obnovy a koordinuje ji Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle vládního webu věnovaného plánu stojí na sedmi pilířích, které zahrnují 37 komponent a dohromady 307 milníků a cílů. Česko z něj může získat až 214,6 miliardy korun, z toho 208,4 miliardy v podobě grantů a 6,2 miliardy jako půjčky.
Národní plán obnovy v číslech
- Pilíře: 7
- Komponenty: 37
- Milníky a cíle: 307
- Celková alokace: až 214,6 miliardy Kč
- Granty: 208,4 miliardy Kč, půjčky: 6,2 miliardy Kč
Poslední balík za 38 splněných závazků
Sedmá žádost se opírá o 38 milníků a cílů. Podle tehdejší zprávy o jejím podání měla přinést zbývajících zhruba 11 procent z celkové částky, kterou má Česko k dispozici. Přesnou výši závěrečné platby uvádí vládní přehled k plánu: 951 328 635 eur. Po jejím zpracování bude Národní plán obnovy podle české strany završen.
Schvalování se přitom neodehrává jen v Komisi. Ta podle popisu, který česká strana zveřejnila při podání žádosti, nejprve posoudí splnění všech 38 závazků a teprve poté žádost předloží Výboru pro hospodářskou politiku, Hospodářskému a finančnímu výboru a výboru pro komitologii. Komitologií se v unijní terminologii označuje systém výborů složených ze zástupců členských států, jejichž prostřednictvím vlády dohlížejí na prováděcí rozhodnutí Komise. Hospodářský a finanční výbor sdružuje vysoké úředníky ministerstev financí a centrálních bank a připravuje podklady pro ministry financí v Radě EU.
Jak Česko čerpalo
Předchozí platby se lišily výší podle toho, kolik závazků do nich vláda zahrnula. První žádost, kterou Komise schválila ve výši 928 milionů eur, pokrývala podle ní 37 milníků a cílů – mimo jiné investice do železniční infrastruktury a digitálních pomůcek ve školách, reformu kurikula a elektronické zdravotnictví. Její součástí byl také milník k auditu, kontrole a střetu zájmů, jímž Unie chrání své finance.
Třetí platba dosáhla 1,67 miliardy eur. Čtvrtá žádost, za 58 milníků a cílů, byla podle ministerstva průmyslu co do objemu nejvyšší a představovala přes 20 procent celkové alokace. Úřad tehdy uvedl, že se do této žádosti podařilo zařadit více závazků, než se původně počítalo, protože některé byly splněny v předstihu. Obsahovala i klíčové reformy, mezi nimi zákon o regulaci lobbování, novelu energetického zákona známou jako LEX RES 3, zákon o akceleračních zónách pro obnovitelné zdroje a novelu vodního zákona.
Pátou žádost Komise schválila ve výši 614 milionů eur, šestou ve výši 897 milionů eur. Vedle toho Česko dostalo dvě zálohy: první předběžnou platbu z roku 2021 a předfinancování kapitoly REPowerEU z prosince 2023. Tuto část plánu Unie doplnila po ruské invazi na Ukrajinu, aby státy rychleji snížily závislost na fosilních palivech z Ruska.
| Žádost | Schválená částka |
|---|---|
| První | 928 milionů eur |
| Třetí | 1,67 miliardy eur |
| Pátá | 614 milionů eur |
| Šestá | 897 milionů eur |
| Sedmá | 951 328 635 eur |
Co to znamená pro Česko
Peníze z plánu obnovy míří do oblastí, které se dotýkají běžného života. Ministerstvo průmyslu a obchodu mezi nimi jmenovalo rozvoj sítí 5G na venkově, bezpečnost železničních přejezdů, modernizaci stavebních úřadů, obnovitelné zdroje energie, veřejné osvětlení, energeticky úsporné renovace, zalesňování, rehabilitační péči, přípravu univerzit na zelené dovednosti či dostupné bydlení.
Do státního rozpočtu přinese závěrečná platba zhruba 23 miliard korun, které Česko z velké části vynaložilo předem na projekty, za něž teď dostává zaplaceno. Uzavření plánu bez ztráty části alokace zároveň slouží jako argument v dlouhodobé debatě o tom, zda je země schopna čerpat evropské prostředky. Kritici celého nástroje přitom upozorňovali, že tlak na rychlé splnění termínů může upřednostnit tempo před kvalitou projektů a že společné unijní zadlužení bude nutné v příštích letech splácet.
Co bude dál
Nástroj pro oživení a odolnost byl od počátku nastaven jako dočasný a reformy i investice v něm měly být dokončeny do roku 2026. Jakmile peníze z poslední splátky dorazí na český účet, bude Národní plán obnovy uzavřen. Pozornost se teď přesouvá jinam: k vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci EU, v němž se rozhodne, zda by se model plateb za splněné reformy měl promítnout i do budoucích evropských rozpočtů, a k otázce, jak bude Unie splácet dluh, který si na NextGenerationEU vzala.
