Zákon o státních zaměstnancích napadla opozice u Ústavního soudu
Zákon o státních zaměstnancích teď posoudí Ústavní soud. Podle serveru iRozhlas se na soud obrátila skupina opozičních poslanců a senátorů. Návrh míří hlavně na část normy, která bere prezidentovi pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Někteří z navrhovatelů chtějí, aby soud vydal i předběžné opatření.
Opozice tvrdí, že zákon usnadní výměnu státních úředníků. Zároveň podle ní omezí pravomoci prezidenta při jmenování a odvolávání vedoucích diplomatických misí. Místopředseda STAN Karel Dvořák říká, že vláda tímto způsobem obchází Ústavu.
Tři kola ve Sněmovně
Předlohu připravili poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Novou normou chtějí od listopadu nahradit dosavadní zákon o státní službě. Zaměstnávání státních úředníků se má přiblížit běžnému pracovnímu poměru a v zásadě se řídit zákoníkem práce. Pravidla mají odpovídat těm, která platí na krajských a obecních úřadech. Zákon mimo jiné ruší takzvaný bazén. Tak se říká tříměsíčnímu období, kdy odcházející zaměstnanci dostávají až čtyři pětiny platu.
Sněmovna normu schválila, Senát ji zamítl a dolní komora jeho rozhodnutí přehlasovala. Prezident Petr Pavel pak zákon vetoval a své rozhodnutí tehdy zdůvodnil takto:
Státní správa má být profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům. Evropská komise letos Česku výslovně doporučila lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Tento zákon dělá přesný opak.
Petr Pavel
Koalice prezidentovo veto přehlasovala na mimořádné schůzi Sněmovny. Pro zákon hlasovalo 104 poslanců vládního tábora, potřebných bylo nejméně 101 hlasů. Norma tak prošla dolní komorou potřetí.
Spor o vedoucí misí
Nejostřejší střet se vede o změnu, kterou prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Podle ní prezident přichází o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Nově ji převezme ministr zahraničí. Ten jim už dnes vydává pověřovací dopis. U velvyslanců vystavuje pověření prezident.
Pravomoc hlavy státu v této věci stanovil zákon o zahraniční službě před devíti lety. Zákonodárci se tehdy odvolali na dosavadní ústavní praxi. Prezident tvrdí, že mu ji svěřuje Ústava, a nelze mu ji proto jen tak odebrat. Senát označil změnu za protiústavní zásah do kompetencí hlavy státu.
Ve Sněmovně začal Dvořák úpravě říkat „lex pomsta“. Přezdívka podle něj odkazuje k tomu, že Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. V pořadu CNN Prima NEWS pak místopředseda STAN řekl, že vláda udělala zásadní chybu, když omezení ústavní pravomoci prezidenta vložila do zákona o státních zaměstnancích pozměňovacím návrhem.
Opozice: politizace úřadů
Jako první ohlásili podání k Ústavnímu soudu Piráti. Místopředsedkyně strany Kateřina Stojanová řekla, že se k němu přidají také zástupci TOP 09 a Starostů. Vláda podle ní chce rozbít nezávislost státní správy a zrušit mechanismy, které úřady chránily před politikou. Soud se má zabývat také změnami v ochraně úředníků. Podle ODS jsou protiústavní hlavně zásahy do kompetencí prezidenta.
Předseda STAN Vít Rakušan ve Sněmovně prohlásil, že vláda premiéra Babiše (ANO) chce mít úředníky pod svou politickou vůlí. Matěj Ondřej Havel, který vede TOP 09, varoval, že ANO dostane možnost vyměnit lidi na úřadech. Nový zákon považuje předseda ODS Martin Kupka za promarněnou příležitost skutečně reformovat státní správu.
Koalice slibuje úspory
Vládní tábor změny hájí. Podle Vondráčka je státní správa zkostnatělá a strany koalice si od nového zákona slibují efektivnější chod státu i úspory.
Co může soud udělat
Ústavní soud může zákon nebo jeho části zrušit, pokud dojde k závěru, že odporují Ústavě. Takový návrh mohou podat i skupiny poslanců nebo senátorů. Předběžné opatření umožňuje soudu dočasně upravit poměry ještě před rozhodnutím ve věci samé. Opozice o ně žádá právě proto, aby se změny nezačaly uplatňovat dřív, než soudci řeknou, zda jsou ústavní. Kdy padne verdikt, zatím není známo.
