Čína, Rusko a USA slíbily mír, o Ukrajině a Íránu ale prohlášení mlčí
Čína, Rusko a Spojené státy po bezprecedentním trojstranném setkání oznámily, že se dohodly na mírovém prohlášení. Dokument se však nezmiňuje o válkách na Ukrajině a v Íránu, které podle zdrojů vyvolali dva z jeho signatářů. Jak uvedl deník The Guardian, čtvrteční prohlášení zároveň vyjmenovalo řadu priorit: reformu OSN, navýšení dodávek ropy a to, co označuje za ochranu diplomatické imunity.
Co prohlášení říká
Schůzka Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa v čínském Šen-čenu byla hlavním tématem summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC). Čína jako hostitel předem slibovala, že půjde o „přelomové“ jednání. Trvalo zhruba 80 minut.
„We are really making history,“ (Skutečně píšeme historii) řekl Trump na úvod. „No peace was ever forged by declining opportunities for engagement,“ (Žádný mír nebyl nikdy vykován odmítáním příležitostí k jednání) dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že proběhla „volná diskuse“ a že mezi třemi stranami panuje „vzájemné porozumění“.
Prohlášení potvrzuje, že „a nuclear war cannot be won and must not be fought“ (jaderná válka nemůže být vyhrána a nesmí být vedena). Stejnou formulaci dříve použilo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tedy včetně Francie a Británie. Základ dohody o jaderném odzbrojení z ní nevyplývá. Si Ťin-pching sice vyzval, aby byly jaderné zbraně „zcela zakázány a postupně důkladně zničeny“, Peking ale dosud odmítal Trumpovy nabídky k rozhovorům o omezení zbrojení s odkazem na mnohem větší arzenály Spojených států a Ruska.
Tři státy se v dokumentu zavázaly k „strategické stabilitě a mezinárodní bezpečnosti“. Na prvním místě stojí podpora reformy OSN, aby mohla účinněji reagovat na globální výzvy. Dále prohlášení slibuje zvýšit výrobu a dodávky rafinovaných ropných produktů „ve prospěch všech národů“. Třetí z uvedených bodů říká, že Mezinárodní trestní soud (ICC) a podobné instituce nesmějí zneužívat svou jurisdikci.
Jak výsledek hodnotí analytici
Odborníci se shodují, že těžiště summitu spočívalo spíše v symbolice. „Overall, very little of substance seems to have been accomplished,“ (Celkově se zdá, že bylo dosaženo jen velmi málo věcného) uvedl William Hurst z Centra pro geopolitiku Cambridgeské univerzity. Podle něj šlo hlavně o prestiž. Putin to odmítl: „It is a serious collaborative work,“ (Je to vážná společná práce) řekl.
Pasáž o ICC posiluje dojem, že z jednání vyšel dobře právě Putin, proti kterému soud vydal zatykač. Od invaze na Ukrajinu v roce 2022 ho spojenci Kyjeva považují za vyvrhele a na summit APEC delší dobu necestoval. Hurst řekl, že nešlo o „yaltský moment“, ale o veřejnou demonstraci trvajícího významu Ruska.
Patricia Kimová z americké Brookings Institution označila za skutečný test to, zda se tři země budou držet slibu jednat o snižování jaderných rizik a předcházení šíření zbraní. Už samotný náznak čínské ochoty se podle Yun Sunové ze Stimson Center počítá. Téma reformy OSN podle ní ukazuje, že Peking „předvádí diplomatickou sílu“ a dokáže prosadit agendu, kterou ostatní velmoci přijmou. Kimová zároveň míní, že absence průlomů může Číně vyhovovat, protože o roli zprostředkovatele skutečného míru na Ukrajině či v konfliktu s Íránem nestojí.
Shan Guo z šanghajské poradenské firmy Hutong Research označil slib o ropných produktech za důležitý, ale dodal, že se teprve uvidí, zda Spojené státy zruší sankce. Těm americkým čelí Rusko kvůli válce na Ukrajině. Čína s USA vedly loni a letos obchodní válku, než Trump a Si Ťin-pching vyhlásili příměří.
Reakce v Evropě a bilaterální jednání
Trump se předtím s Putinem sešel zvlášť, poprvé od srpna 2025, a označil ho za svého „přítele“. Evropští spojenci Ukrajiny, kteří se ve stejnou dobu scházeli v Berlíně, to přijali s nelibostí. „Mr Putin is not our friend and will never be,“ (Pan Putin není náš přítel a nikdy nebude) řekl polský premiér Donald Tusk. Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila za „velmi nepochopitelné“, že chce americký prezident s Putinem sedět u jednoho stolu.
Trump a Si Ťin-pching se pak sešli letos už potřetí. Si podle čínských státních médií označil vztahy za „obecně stabilní a pozitivní“, ale varoval, že Washington v otázce Tchaj-wanu „musí dál dělat správné věci“, aby se vyhnul vážným komplikacím. V oblasti umělé inteligence vyzval k lepší komunikaci a koordinaci, aby zůstala pod lidskou kontrolou.
Český rozměr
Podstatné je především to, že se o Ukrajině mluví bez Ukrajiny. Praha patří mezi trvalé podporovatele Kyjeva a jako členská země NATO a EU je závislá na tom, aby velmoci neurčovaly podmínky bezpečnosti v Evropě bez evropských států. Slib zvýšení dodávek rafinovaných ropných produktů a otázka případného uvolnění sankcí se mohou dotknout i evropských trhů s energiemi a jednoty sankční politiky. Výhrada vůči ICC zase míří na instituci, jejíž jurisdikci Česko jako smluvní strana Římského statutu uznává.
Za sledování stojí, zda se tři mocnosti skutečně vrátí k rozhovorům o snižování jaderných rizik a zda Washington na slib o ropě naváže změnou sankční politiky.

