Čtvrtek 19. Listopadu 2026
9°C | Praha
Svátek má Alžběta

Nejčtenější


Dno Hranické propasti zatím nikdo neviděl. Robot má sestoupit až do 1 300 metrů

Dno Hranické propasti zatím nikdo neviděl. Robot má sestoupit až do 1 300 metrů
Hranická propast v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic ukrývá nejhlubší známou zatopenou jeskyni světa Autor: Jiří Komárek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Hranická propast na Přerovsku by příští rok mohla vydat odpověď na otázku, kde leží její dno. Výzkumníci chtějí do nejhlubší zatopené jeskyně světa vyslat robota schopného ponoru do 1 300 metrů. Plán popsal František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, o jehož vyjádření informoval server iROZHLAS. Dosavadní průzkum skončil ve 450 metrech kvůli technickým omezením, nikoli proto, že by podzemní prostory nepokračovaly.

Této úrovně dosáhli speleologové v roce 2022. Ve své zprávě popsali, že po opravě a otestování přístroje pokračovali z části nazývané Mikádo do rozlehlých prostor ve větší hloubce. Na akci spolupracovali mimo jiné s pracovníky společnosti UNEXMIN GeoRobotics Ltd., která poskytla podvodní techniku.

Podvodní robot ilustruje techniku využívanou při průzkumu zatopených prostor
Podvodní robot ilustruje techniku využívanou při průzkumu zatopených prostor Autor: Dr. Karl-Heinz Hochhaus, „2016 09 28 Windmes Unterwasserroboter 2 IMG 1568 Paint“, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Je přitom důležité rozlišovat hloubku pod hladinou a celkovou vzdálenost od horního okraje. Informační centrum Hranice uvádí, že při započtení suché vstupní části činí ověřená hodnota 519,5 metru. Ani tento údaj však neoznačuje vzdálenost ke skutečnému konci zatopené dutiny.

Kilometr je odhad, nikoli změřené dno

Podle Kudy by se nejnižší místo teoreticky mohlo nacházet přibližně tisíc metrů hluboko. Vychází přitom z mocnosti vápence v nedalekém lomu, tedy z tloušťky horninového tělesa. Jde o geologické vodítko, nikoli o výsledek přímého sestupu.

Také Geofyzikální ústav Akademie věd ČR popsal měření, která ukázala elektricky vodivější prostředí nasycené vodou přibližně do kilometrové hloubky. Badatelé sledovali elektrický odpor hornin a tuto metodu kombinovali s dalšími postupy. Takový průzkum připomíná nepřímé snímkování podzemí: poskytuje informace o jeho stavbě, ale nenahrazuje prohlídku konkrétní průchozí dutiny.

Tentýž ústav nabízí alternativní vysvětlení vzniku propasti, při němž povrchová voda postupovala do vápence shora. Autoři ovšem výslovně upozorňují na nevyřešené otázky geologického vývoje oblasti. Přítomnost oxidu uhličitého v podzemní vodě podle nich přispívá k rozpouštění horniny i k dalšímu dotváření systému.

Průzkum přináší víc než rekord

Dosavadní sestupy už umožnily vytvořit trojrozměrnou mapu známých zatopených částí do hloubky 450 metrů. Město Hranice její dokončení oznámilo v roce 2023 a uvedlo, že na ní speleologové spolupracovali s firmami UNEXMIN GeoRobotics Ltd. a GEFOS. Výsledek zachycuje prozkoumaný úsek, nikoli dosud neznámé pokračování pod ním.

Kuda upozorňuje také na neobjasněný vodní režim. V různých úrovních přitékají teplé prameny a viditelnost v kyselce se rychle mění. Další výprava tak může přinést poznatky o fungování podzemních vod, i kdyby nejnižšího místa nedosáhla.

Ponory zajišťují členové České speleologické společnosti. Na plánovanou akci bude podle Kudy nejspíš vypsána také veřejná sbírka. Vyšší hloubkový dosah nové techniky otevírá možnost pokračovat za dosavadní hranici poznání; dosažení dna ale zatím zůstává cílem, nikoli jistým výsledkem.

diskuse probíhá na sociálních sítích

  

VĚDA A VÝZKUM

  

NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY