Čtvrtek 19. Listopadu 2026
8°C | Praha
Svátek má Alžběta

Nejčtenější


Kdy padl Babylon? Letokruhy a led dávají za pravdu jedné z chronologií

Kdy padl Babylon? Letokruhy a led dávají za pravdu jedné z chronologií
Ruiny Babylonu v dnešním Iráku připomínají město, jehož pád pomáhá datovat propojení přírodních a písemných záznamů Autor: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Mezinárodní tým kolem Charlotte Pearsonové z University of Arizona klade pád Babylonu, při němž chetitské vojsko ukončilo vládu amoritské dynastie, přibližně do roku 1587 př. n. l. Badatelé propojili datování archeologického dřeva s písemnými prameny a stopami sopečných erupcí v polárním ledu. Jejich závěry podporují jednu z dosud soupeřících chronologií starověké Mezopotámie.

Na výzkum upozornil server Phys.org. Samotná studie vyšla 26. října 2026 v časopise PNAS a zabývá se problémem, který nevyřeší pouhá znalost jmen panovníků: jak posloupnost jejich vlád přiřadit ke konkrétním letopočtům. Dochované seznamy a správní dokumenty totiž nabízejí podrobnou relativní chronologii, její přesné umístění do našeho kalendáře však zůstávalo sporné.

Dřevo propojené s písemnými záznamy

Pearsonová s kolegy zkoumala trámy z archeologických lokalit na území dnešního Turecka. V jednotlivých letokruzích měřili obsah radioaktivního uhlíku a sled změn porovnávali s odpovídajícími hodnotami ve stromech známého stáří. Nešlo tedy pouze o spočítání přírůstků, ale o nalezení stejného časového vzorce ve dvou nezávislých souborech.

Letokruhy na příčném řezu bukem zachycují růst stromu a poskytují vodítka pro datování dřeva
Letokruhy na příčném řezu bukem zachycují růst stromu a poskytují vodítka pro datování dřeva Autor: Crusier, „Fagus sylvatica cross section Silesian Beskids“, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Postup připomíná zařazení nedatované stránky do kalendáře podle dochované posloupnosti zápisů. Zásadní materiál pocházel z paláců v Kültepe a Acemhöyüku, kde archeologické nálezy současně odkazují na konkrétní roky staroasyrské chronologie. Nejmladší zachované vrstvy dřeva tak umožnily spojit dobu kácení s výstavbou a písemnými doklady.

Důležitá je přitom zachovalost vzorků. U paláce v Kültepe tým pracoval s 19 trámy z osmi různých částí stavby; některé měly kůru nebo neporušený vnější okraj. Právě ten pomáhá určit konec růstu stromu, nikoli jen stáří některého vnitřního letokruhu.

Venuše nabídla další vodítko

K rozlišení zbývajících možností posloužily babylonské astronomické záznamy. V některých obdobích byla Venuše neobvykle obtížně viditelná, což mohl způsobit sopečný aerosol v atmosféře. Toto vysvětlení badatelé porovnali se záznamem erupcí uchovaným v ledovcových jádrech.

Výzkumníci odebírají ledovcová jádra v Grónsku, kde se v ledu uchovávají také stopy dávných sopečných erupcí
Výzkumníci odebírají ledovcová jádra v Grónsku, kde se v ledu uchovávají také stopy dávných sopečných erupcí Autor: Helle Astrid Kjær, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Nejlepší shodu našli s výbuchem aljašské sopky Aniakchak kolem let 1628 až 1627 př. n. l. Spojení těchto dokladů podpořilo takzvanou střední nižší chronologii, která klade vyplenění Babylonu přibližně do roku 1587 př. n. l. Nejde ovšem o přímé změření okamžiku vojenského útoku: výsledný letopočet vychází z propojení přírodních a historických záznamů.

Přesnější časové zařazení má význam také pro výzkum vztahů mezi dávnými společnostmi a klimatem. Letokruhový záznam ukazuje neobvykle suché podmínky v období 1228 až 1188 př. n. l., zvlášť výrazné v letech 1194 až 1192 př. n. l. Tento kratší úsek předcházel podle studie o dva roky vyplenění chetitského hlavního města Chattuša; samotná časová blízkost ale nedokládá, že sucho způsobilo zhroucení říše.

Práci financovaly nadace Malcolm H. Wiener Foundation a ETH Zürich, část podpory pocházela také z evropských a švýcarských prostředků. Dalším úkolem je zasadit do zpřesněného rámce nové nálezy a znovu posoudit souvislosti mezi obchodem, válkami a změnami prostředí. Autoři zároveň doporučují opatrnost při přenášení závěrů mimo období, které zkoumali.

diskuse probíhá na sociálních sítích

  

VĚDA A VÝZKUM

  

NEJNOVĚJŠÍ ZPRÁVY