Co skrývaly Gödelovy zápisníky? Umělá inteligence v nich našla stovky výsledků
Umělá inteligence pomáhá zpřístupnit dosud neznámou část práce Kurta Gödela, rakouského matematika a brněnského rodáka. V šestnácti zápisnících z počátku 40. let rozpoznala stovky matematických výsledků, které zůstávaly stranou odborné pozornosti. O výzkumu týmu Jana von Plata z Helsinské univerzity informoval britský deník The Guardian. Zprávu převzal také americký Institute for Advanced Study, kde logik působil.
Soubor má 1 009 stran a jeho značná část je psána Gabelsbergerovým těsnopisem. Tento způsob zkráceného zápisu byl zastaralý už v době, kdy jej Gödel používal. Nejde tedy pouze o přečtení obtížného rukopisu: badatelé potřebují porozumět matematickým úvahám, které se za stručnými poznámkami skrývají.
Od jedné stránky týdně k celkovému přehledu
Von Plato se snaží porozumět těmto sešitům od roku 2017. Rozbor jejich matematického obsahu postupoval přibližně tempem jedné stránky týdně. V září však zapojil model Claude, který během několika dnů vytvořil rozsáhlé shrnutí celého materiálu. Podle amerického ústavu měla výsledná analýza 650 stran.
Důležitý je přitom rozdíl mezi původním rukopisem a podklady pro počítačové zpracování. Von Plato modelu poskytl své přepisy, vlastní knihy a další odbornou literaturu; výstup následně kontroloval stránku po stránce.
Přínos tak lze přirovnat k vytvoření mapy rozsáhlého archivu. Ta usnadní orientaci a upozorní na souvislosti, nenahrazuje však posouzení jednotlivých dokumentů. U matematického zápisu je navíc třeba odlišovat dokončený důkaz od náčrtu nebo pouhého směru úvah.
Výzkum má také evropské zázemí. Helsinská univerzita uvádí, že projekt Gödel Enigma financovala Evropská rada pro výzkum od září 2018 do září 2023. Toto vymezení podpory se vztahuje k uvedenému projektu, nikoli automaticky ke všem navazujícím aktivitám.
Co zůstalo mimo publikované dílo
Podle von Plata obsahují sešity desítky výsledků, které předjímají poznatky známé až ze 70. a 80. let. Zároveň v nich rozpoznal čtrnáct témat z logiky, která nebyla dále zkoumána. Jeho hodnocení ukazuje, proč mohou být pracovní poznámky pro dějiny vědy důležité i tehdy, když jejich autor své úvahy nezveřejnil.
Gödelovy dvě věty o neúplnosti z roku 1931 zásadně ovlivnily matematiku a přispěly k teoretickým základům informatiky. Po významných pracích ze 30. let ovšem publikoval jen několik odborných článků. Nevydaná pozůstalost naproti tomu zahrnuje desítky tisíc stran, takže nyní zkoumané sešity představují pouze její část.
Pro české čtenáře má příběh přímou vazbu k Brnu, odkud matematik v roce 1924 odešel studovat do Vídně. V roce 1940 se s manželkou přestěhoval do amerického Princetonu. Další výzkum jeho odkazu má pokračovat i mimo logiku: von Plato plánuje prozkoumat rovněž zápisníky věnované fyzice a kosmologii.

