Čeští egyptologové v Sakkáře znovu odkryli hrobky Sabua a Ptahšepsese
Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovu odkryli zapomenuté hrobky dvou staroegyptských hodnostářů, Sabua a jeho syna Ptahšepsese. Oba byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Tým zdokumentoval i části staveb, o kterých dosud nikdo nevěděl, a jako první v moderní době se dostal do pohřebních komor ukrytých hluboko pod zemí. Objev oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek. Podle tamního deníku Ahram Online leží hrobky na pohřebišti v Sakkáře a jejich majitelé patřili k nejvyšším kněžím a státním úředníkům Staré říše.
Památky, které spolkla poušť
Nález je součástí dlouhodobého projektu, který se vrací ke stavbám částečně odkrytým už v 19. století. Poušť si je později vzala zpět, písek je zakryl a jejich stopy zmizely. Obě stavby poprvé prozkoumal francouzský egyptolog Auguste Mariette v letech 1858 až 1860. Odhalil tehdy asi 160 hrobek z různých fází Staré říše, jeho vykopávky se však omezily na obětní kaple, chodby a některé pohřební komory. Ostatní architektonické prvky zůstaly neodkryté a nezdokumentované.
Stará říše odpovídá době vlády 3. až 6. dynastie, tedy přibližně letům 2700 až 2181 před naším letopočtem. V tomto období vznikaly velké pyramidy a kolem královského dvora se formovala vrstva mocných úředníků.
Tuzemská stopa v Egyptě přitom není nová. Český egyptologický ústav, který působí při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracuje v Abúsíru a Sakkáře desítky let a patří k nejznámějším zahraničním misím v zemi.
Hrobka otce: palácové průčelí a přesné reliéfy
Sabuova hrobka leží severně od synovy a měří 54 krát 28 metrů. Její původní výšku vědci odhadují zhruba na pět metrů. Vnější zdi nesou výzdobu napodobující průčelí královských sídel. V obětní kapli se dochovaly reliéfy, na nichž Sabu a Ptahšepses dohlížejí na průvody nosičů obětin. Badatelé je popisují jako přesnou práci vysoké umělecké kvality.
Za jeden z nejvýznamnějších výsledků považuje Bárta obětní kapli Sabuovy manželky Ichetnefret, kterou Mariette nenašel. Na nepravých dveřích, symbolickém průchodu mezi světem živých a mrtvých, je Ichetnefret zobrazena po boku manžela a dvou synů, Ptahšepsese a Ranefera. Scéna tak přináší nové informace o členech rodiny a jejich příbuzenských vztazích.
Syn, který si vzal princeznu
Zvlášť zajímavou postavou je Ptahšepses. Podle dostupných písemných pramenů byl prvním úředníkem mimo královskou rodinu, který se oženil s egyptskou princeznou. Jeho ženou byla Chamaat, dcera krále Veserkafa, zakladatele 5. dynastie. Vysoké funkce zastával za vlády čtyř panovníků: Sahurea, Neferirkarea, Raneferefa a Niuserrea.
Mise znovu určila polohu jeho hrobky pomocí satelitních snímků a terénního průzkumu. Stavba zabírá plochu větší než devět set metrů čtverečních. Zahrnuje obětní komoru a vstup zdobený malbami s průvody nosičů obětin a výjevy porážky zvířat.
Nejcennějším výsledkem je pohřební komora, do níž vede sestupná chodba z východní strany. Archeologové v ní našli vápencový sarkofág s Ptahšepsesovými ostatky. Ve starověku ji sice vyloupili a šperky i cenné předměty zmizely, pozůstatky mumie se ale zachovaly. Prozkoumal je tým egyptských antropologů. Podle jejich závěrů zemřel Ptahšepses, když mu bylo přes šedesát let, což se shoduje s údaji v nápisech zachycujících jeho životopis. Na tehdejší poměry šlo o vysoký věk.
Co z objevu plyne – a co zatím ne
Bárta o výsledcích mluví v silných slovech. „Odkryli jsme velkolepé nové památky, včetně Ptahšepsesovy hrobky, které poskytly mimořádné množství historicky jedinečných informací,“ uvedl. Podle něj výzkum v posledních letech přinesl zcela nové důkazy o historickém pozadí 5. dynastie. „Patří sem nové poznatky o počátcích nepotismu a lobbingu v historii civilizací, stejně jako inovace v procesu mumifikace,“ dodal.
Takové závěry vycházejí ze spojení více zdrojů – architektury, nápisů, rodinných scén i antropologického rozboru. Ptahšepsesův sňatek s královskou dcerou a kariéra pod čtyřmi panovníky naznačují, jak se k moci dostávali lidé mimo královský rod. Jde však o interpretaci jednotlivých nálezů. Podrobnou odbornou publikaci, v níž by tým výsledky předložil kolegům k posouzení, oznámení zatím nezmiňuje.
Egyptský ministr cestovního ruchu a památek Šeríf Fathí podle oznámení objev ocenil jako další z pokladů, které stále ukrývají tajemství staroegyptské civilizace. Zdůraznil také význam spolupráce mezi Nejvyšší radou pro památky a zahraničními archeologickými misemi.
Další práce v Sakkáře
Česká expedice nyní pokračuje ve studiu a restaurování obou hrobek. Zároveň se chystá odkrývat další stavby zapomenuté nekropole. Výsledky mají pomoci lépe pochopit život hodnostářů a kněží Staré říše a zdokumentovat architekturu, výzdobu i nápisy, které po Mariettovi na více než sto padesát let znovu zmizely pod pískem.
