Weby sledují návštěvníky ještě před souhlasem, ukázal audit Alexandra Hanffa
Pět minut bez jediného kliknutí. I tak podle výzkumníka Alexandra Hanffa stačilo k rozsáhlému sběru údajů o návštěvníkovi. Při auditu stovky nejnavštěvovanějších anglickojazyčných obsahových webů zaznamenal 518 770 událostí s dopadem na soukromí, aniž udělil souhlas. Na šetření podpořené nizozemskou organizací SOMI upozornil server The Register. Jeho autor popisuje rozsáhlé porušování evropských pravidel ochrany údajů.
Měření proběhlo od 1. do 3. října 2026 v prohlížeči Google Chrome s čistým uživatelským profilem. Zahrnulo 265 stránek: úvodní, zásady ochrany soukromí a informace o cookies, pokud byly dostupné. Každou nechal otevřenou bez zásahu do souhlasové lišty. Medián činil 2 695 zaznamenaných událostí na jeden web.
Nejde jen o cookies
Hanff napočítal 89 437 případů vytváření digitálního otisku zařízení, tedy rozpoznávání návštěvníka podle kombinace technických vlastností jeho přístroje a prohlížeče. Audit dále zachytil 1 492 cookies uložených bez souhlasu. U všech zkoumaných služeb našel události ze své nejzávažnější kategorie, do níž řadí zachytávání komunikace, vynášení dat a zvlášť rozlišující digitální otisky.
Také samotné vysvětlování pravidel vykazovalo podle analýzy nedostatky. Medián odhadované doby čtení zásad ochrany soukromí a informací o cookies dosáhl 28 minut. Žádný z těchto dokumentů plně neodpovídal zaznamenanému chování příslušných stránek. Ve 115 ze 165 souhlasových lišt autor identifikoval manipulativní návrh, například pobídky slibující bezpečnější či lepší zážitek.
Technický záznam je však nutné odlišit od právního posouzení. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů vysvětluje, že směrnice ePrivacy chrání ukládání informací do zařízení i přístup k nim, a to nejen prostřednictvím cookies. Připouští přitom výjimky pro přenos komunikace nebo úkony nezbytné k poskytnutí výslovně vyžádané služby. Jejich použití se hodnotí případ od případu, a samotný počet událostí proto není automaticky počtem prokázaných porušení.
Sám Hanff na stránce výzkumu odlišuje pozorované chování od obvinění konkrétního provozovatele. Za nezákonné považuje zejména nevysvětlené zkoumání zařízení, které podle něj není nezbytné k zobrazení obsahu. Zároveň nabízí placené audity pomocí nástroje WebSentinel, jímž šetření provedl.
Pro české firmy nestačí správně napsaná lišta
Další otázkou je předávání osobních údajů mimo Evropský hospodářský prostor. Podle Evropské komise lze využít rámec ochrany osobních údajů mezi EU a USA, pokud se americký příjemce tohoto mechanismu účastní. Nejde tedy o plošné povolení pro všechny tamní společnosti.
Bez příslušného rozhodnutí o odpovídající ochraně přicházejí v úvahu jiné záruky, například standardní smluvní doložky. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů současně zdůrazňuje, že podmínky přeshraničního předávání nenahrazují ostatní povinnosti podle GDPR, tedy právní základ zpracování, zabezpečení ani omezení rozsahu sběru.
Pro české provozovatele z toho plyne praktický závěr: kontrola má vedle textu souhlasové lišty zahrnout i skutečné chování vložených nástrojů a jejich příjemce. Přesun dodavatele do Evropy může změnit otázku mezinárodního předávání, sám však neřeší oprávněnost přístupu k zařízení ani následného zpracování. Jde o odlišné povinnosti.
Hanff oznámil záměr podat stížnosti u příslušných dozorových úřadů a SOMI zvažuje kolektivní právní postup. Zveřejněná měření tak teprve projdou posouzením institucí, které mohou vynucovat nápravu. Přiměje tento krok provozovatele změnit také to, co jejich stránky dělají ještě před první volbou návštěvníka?

