Rada EU schválila český plán na schodek, rozpočtová rada mu nevěří

Rada Evropské unie v pátek schválila doporučení ke střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu České republiky na roky 2027 až 2030. Oznámila to po jednání v Lucemburku ministryně financí Alena Schillerová. Národní rozpočtová rada, nezávislý hlídač veřejných financí, ale trajektorii schodku považuje za nedůvěryhodnou. Varuje, že vláda může být nucena ušetřit až 140 miliard korun.

Co Praha Bruselu slíbila

Střednědobý plán je dokument, v němž členská země vysvětluje, jak bude v dalších letech držet své veřejné finance v souladu s evropskými pravidly. Evropská komise doporučila jeho schválení členským státům už v červenci. Česko jí plán předložilo letos v červnu.

Vláda premiéra Andreje Babiše v něm počítá s postupným snižováním schodku veřejných financí:

• 2,8 procenta HDP v roce 2027
• 2,0 procenta v roce 2028
• 1,6 procenta v roce 2029
• 1,2 procenta v roce 2030

Schodek je rozdíl mezi tím, kolik stát za rok vybere, a tím, kolik utratí. Vyjadřuje se jako podíl na HDP, tedy na celkovém objemu ekonomiky. Hodnota 2,8 procenta HDP znamená, že stát si na každých 100 korun hospodářského výkonu zhruba 2,80 koruny půjčí. Pro orientaci: evropská pravidla dlouhodobě počítají s referenční hranicí tři procenta HDP. Tuto hranici ve zdroji nevidíme, jde o obecné pravidlo EU.

Schillerová označila plán za ambiciózní. Vláda si podle ní jeho náročnosti je vědoma a je připravena jej dodržet.

Odkud mají peníze přijít

Konsolidace stojí podle zdroje na čtyřech pilířích. Vláda chce omezit růst výdajů, zvýšit příjmy, lépe vybírat daně a omezit šedou ekonomiku. K tomu mimo jiné slouží EET 2.0, tedy další podoba elektronické evidence tržeb. Ta má obchodníkům ztížit prodej mimo oficiální evidenci.

Praha navíc chce využít evropskou únikovou doložku pro zvýšené obranné výdaje. Jde o výjimku z fiskálních pravidel: výdaje na obranu, které přesáhnou stanovenou úroveň, se do hodnocení schodku nezapočítávají. Podle návrhu rozpočtu na rok 2027 hodlá Česko takto uplatnit zhruba 70 miliard korun.

Rozpočtová rada: bez doložky by schodek přesáhl 3,5 procenta

Právě tady se rozcházejí čísla vlády a Národní rozpočtové rady. Podle jejích propočtů by deficit v roce 2027 bez flexibility z únikové doložky přesáhl 3,5 procenta HDP. Rada proto trajektorii nepovažuje za důvěryhodnou.

Z toho podle ní plyne další krok. Už v roce 2028 by bylo nutné schodek snížit zhruba o 1,5 procentního bodu. To odpovídá 130 až 140 miliardám korun v dnešních cenách. Rada tím upozorňuje, že bez rozhodnutí o výdajích nebo příjmech se plán nenaplní.

Schillerová kritiku odmítá

Ministryně financí s výhradami nesouhlasí a kritiku rozpočtové rady odmítá.

Myslím, že Národní rozpočtové radě nepřísluší kritizovat politická rozhodnutí, ale ta věcná, odborná. Na ta ať si počká a potom nechť kritizuje, je to její právo jako nezávislé instituce.

Alena Schillerová

Jistotu, že vláda dokáže trajektorii dodržet, opírá Schillerová o dohodu uvnitř vládní koalice. Debata o rozpočtu na rok 2027 byla podle ní „velmi složitá“, ale konstruktivní a věcná. Schodek se podle ministryně nelíbí nikomu z vlády, ani jí. Vláda ale podle ní musí začít s vyšším deficitem kvůli rozsáhlým investičním potřebám, například v infrastruktuře, zdravotnictví a školství.

Schillerová dodala, že jednání s Evropskou komisí byla velmi tvrdá a intenzivní. Debaty se podle ní vedly téměř o každém čísle makroekonomické prognózy ministerstva financí.

Co to znamená pro domácnosti

Schodek se platí z dluhu a dluh se splácí z budoucích daní. Čím vyšší schodek, tím víc státu ukrajuje na úrocích a tím užší je prostor pro výdaje jinde. Když chce stát schodek snižovat, má jen dvě cesty: utrácet méně, nebo vybírat více. Obě se dříve či později dotknou domácností a firem.

Zdroj neuvádí, které konkrétní škrty či daňové změny by přicházely v úvahu. Šetření ve výši 130 až 140 miliard korun by ale mělo znatelný dopad. Šlo by o změny v rozpočtech, z nichž se platí například infrastruktura, zdravotnictví nebo školství. Právě na ně chce vláda podle Schillerové investovat.

Evropský rámec přitom plní i další roli. Plán schválený Radou EU je závazek vůči partnerům, jehož plnění bude Komise sledovat. Kdo má pravdu, ukáže až skutečné plnění rozpočtů, ne tiskové konference.

Na co se dívat dál

Prvním testem bude rozpočet na rok 2027, v jehož návrhu je počítáno s využitím únikové doložky v hodnotě zhruba 70 miliard korun. Rozhodující bude, zda se výdaje skutečně zbrzdí a zda se podaří zvýšit výběr daní. Pozornost si zaslouží i to, jak se v rozpočtu promítne EET 2.0. Rozpočtová rada své propočty udržuje a vláda své. Ověří je teprve čísla o skutečném hospodaření.